NEDĚLE 20. září 2026 od 17.00 hod. – VINICE NA MÁCHALCE
VYSOČANSKÉ VINOB(H)RAN aneb
„Snoubení hudby a poezie s vínem“
MUSICA COELI
Jan Janda - baryton
um. ved. a dirigent
TOMÁŠ ČECHAL
„Někdy děláme některé věci z toho důvodu, že v ně věříme, a často pak později zjistíme, že to funguje proto, že je to dobře vědecky zdůvodněno“ říká Carl van der Merwe, ředitel vinařství De Morgezon v Západním Kapsku. Části vinic nedaleko města Stellenbosch hraje totiž z deseti tlampačů nepřetržitě barokní a klasicistní hudba. Pan van der Merwe zdůvodňuje tento experiment tím, že především hudba tohoto období má matematický rytmus. Je totiž prokázáno, že zvukové vlny mají pozitivní vliv na živé organismy. Je již prokázáno, že například odrůda syrah z tohoto místa má výraznější chuť, jemnější aroma a je to celkově mnohem vyváženější víno. Tyto vína zrají v ozvučených sklepích, kde mají na repertoáru Bacha, Mozart, Händela, J. Haydna a noblesní francouzské skladatele Lullyho a Rameaua. Pan Merwe připomíná, že víno je „živoucí bytost s mnoha bakteriemi, a také na procesu fermentace se podílejí živé bakterie“. (Podotýkáme na tomto místě, že v části programu zazní skladbičky všech těchto autorů). Také pro pořádek a případný zájem odkazujeme na odborný časopis British Journal of Psychology, jehož studie se zabývá vlivem hudby na vnímání chuti tohoto mimořádného nápoje. Profesor Adrian North z Edinburghu nechal ochutnávat skupinu 250 studentů Cabernet Sauvignon, nebo bílé chilské Chardonay. Není zde prostor na podrobnosti, jenom tedy uveďme, že z klasické hudby „konfrontaci“ podstoupila mj. Orffova kantáta Carmina Burana nebo Čajkovského valčík z baletu Louskáček. Vážení hosté nemějte však obavy, že při dnešním hudebně – vinném setkání budete podrobeni jakýmkoli testům, vystaveni otázkám, jak se snoubí s vaší sklenkou ta či ona skladba, jen budete dirigentem zdvořile požádáni nepatrnou aktivní účast prostřednictví vašeho zpěvu. Ten bude, v to věříme, okrasou dnešního programu. V refrénu slavnostního společenského sboru „Víno a ples“, zkomponované přítelem B. Smetany Joseferm Nešverou, by měly zaznít vaše hlasy! Text „Ať žije víno, nechť žije ples!“ nechť vás, milí milovníci vín, uvede do euforického stavu, nechť tato hodinka „vinohraní“ je jednou ze šťastnějších ve vašich – našich životech.
Symbolicky se naším hudebním dýchánkem budou prolínat melodie z operety Oskara Nedbala Vinobraní (Die Winzerbraut). Toto úspěšné dílo mělo premiéru ve vídeňském Theater an der Wien 11. února roku 1916 za řízení autora. V Praze operetu Vinobraní poprvé uvedla zpěvohra Vinohradského divadla zanedlouho, již 17. dubna téhož roku. Hudebního nastudování se ujal Nedbalův synovec Karel, český překlad libreta vytvořil známý písničkář Karel Hašler (jehož v témže roce po třinácti letech pro nekázeň propustili z angažmá v Národním divadle) a který se ujal se chutí i režie pražského provedení.
Poohlédněme se nyní po jiných hudebních (českých) tvůrcích, kteří přímo či nepřímo adorovali víno v hudbě. Již autor naší národní hymny František Škroup se zmiňuje o mělnickém víně ve své opeře Dráteník. Nerudovu slavnou Romanci o Karlu IV. a Buškovi z Velhartic, ve které óda na víno končí opojným veršem “ach, přitiskneš k svůj k němu ret a neodtrhneš více!“ zhudebnili dokonce dva čeští skladatelé: Otakar Zich a Otakar Jeremiáš – ten mimochodem zinstrumentoval naší národní hymnu, která byla uznána jako oficiální. Víno se pije ve Smetanových Braniborech v Čechách a vínem se rovněž připíjí v Hubičce a v Daliborovi. Ve známé árii pátera Barnabáše v Tajemství přijde na pořad kromě piva i víno. A abychom nezapomněli na Antonína Dvořáka! V opeře Čert a Káča čert Marbuel zpívá: „Hola, stůl sem prostřete, lahůdky a víno sem!“ A třetí z nejznámější trojice českých národních skladatelů Zdeněk Fibich víno oslavil v opeře Hedy: zpozorněte, prosím: je zde autorem zakomponován balet vinařek! Valčík Karla Moora, připomene polozapomenutého skladatele (ctitele B. Smetany a W. A. Mozarta). Jako zajímavost uveďme že Moorovo Requiem „pocta B. S.“ čeká na novodobé provedení, opera Poslední akord s dějem odehrávajícím se na Bertramce a opereta s názvem W. A. Mozart se staly spíše čítankovým pojmem. Moor se zapsal do dějin hudby více jako dirigent České filharmonie nebo Národního divadla v Brně, kde byla uvedena jeho opereta Pan profesor v pekle. Víno nám dnes, dle textu valčíkové písně, „život osladí a přitom zapudí každý hněv“. Asi by se leckdo projevil údiv, kdyby nenašel v programu slavný valčík Johanna Strausse jun. „Víno, ženy a zpěv“ op. 333. Premiéru měl 13. února 1869 ve Vídeňské filharmonii a stal se jednou z velmi oblíbených skladeb autora. Jeho původ nezaniká ani v komorní instrumentaci. K „volné zábavě“ přijměte jako bonus taneční pasticcio složené ze skladeb k různým slavnostem a společenským událostem, příležitostem, při kterých nikdy nebyla o hudbu nouze.
Na závěr vinného podvečera zazní slavná árie Dona Giovanniho ze stejnojmenné opery W. A. Mozarta: „Až víno rudé zmátne je zcela, k slavnosti skvělé vše nachystat! Ze vsí i z města děvčata hezká voď mi sem rychle, zlíbám je rád. Vše jako bezhlavé píti až začne, záhy i tančit, zábavy lačné, skákat a jásat, bujně se smát, k vínu se drát“. Na vaši otázku, jaké víno se asi popíjelo (nejen) v Mozartově opeře, dává odpověď autor libreta Lorenzo da Ponte, vkládaje příkaz do úst sluhovi Dona Giovanniho během večera: „Nalijte víno, vynikající Marzemino!“ Tedy česky NA ZDRAVÍ nebo:
Anglicky: „Cheers!“ Francouzsky: „Santé!“ Německy: „Zum Wohl!“
Japonsky: „Kanpai!“ Polsky: „Na zdrowie!“ Španělsky: „Salud!“
Italsky: „Alla salute!“ Švédsky: „Skol!“ Maďarsky: „Egészégére!“ Hebrejsky: “L ´Chayyim“
NA ŽIVOT!
