Náměstí Emila Kolbena - ANKETA

Rozhodněte o budoucí podobě nového centra deváté městské části

 

Městská část Praha 9 velmi silně vnímá problémy, které jsou spojeny s faktem, že patři k těm, které se v Praze nejvíce mění. Aby vysočanská radnice mohla hrát daleko významnější roli při rozhodovaní, co na devítce vznikne, plánuje koupit pozemky v blízkosti O2 areny a po diskuzi s obyvateli deváté městské části na nich vytvořit skutečné centrum Prahy 9, které tu stále chybí.

Anketu naleznete pod tímto odkazem

 

„Věřím, že se o své podnětné návrhy podělíte v anketě, kterou jsme připravili, stejně jako jste to udělali v roce 2017 v případě rozšíření parku Přátelstvi na Proseku.

Máme šanci postavit opravdové město krátkých vzdáleností, které kombinuje možnosti pro bydleni, práci i zábavu. Zároveň bychom tady rádi vybudovali nové centrum s náměstím, školou a dalšími veřejnými funkcemi. Pokud se městská část aktivně zapojí do vzniku centrální části rozvojového území, nalézá se shoda mezi potřebami města a ekonomikou projektů nepoměrně snadněji a rychleji, než když jen koriguje představy investorů,“ konstatuje starosta MČ Praha 9 Tomáš Portlík.

Smažme bílé místo na mapě devítky

Lokalita, která by se mohla stát budoucím centrem devítky, se nachází ve Vysočanech mezi ulicemi Českomoravská (na jihu), Freyova (na východě), Ocelářská (na severu) a Lisabonská (na západě). Z dopravního hlediska je výborně dostupná, míří sem několik linek tramvají a autobusů s krátkými intervaly, výrazným bonusem je stanice metra Českomoravská (linka B), nebo blízká nádraží Praha-Libeň a Praha-Vysočany.

„Problémem tohoto brownfieldu není nadměrná ekologická zátěž okolí, jak to bývá ve většině lokalit po průmyslové výrobě, ale absolutní neprostupnost. Místo v těsné blízkosti metra s velkým potenciálem rozvoje je ukryto za vysokým neprůhledným plotem a nijak nereaguje na své okolí. Území v jeho těsné blízkosti se kolem Rokytky díky městské části stává zelenou relaxační zónou, multifunkční O2 arena je společenským, kulturním a sportovním centrem nadregionálního charakteru, ale za vysokým plotem se čas na třicet let zastavil. Je načase tento ostrov, bílé místo v organismu města, změnit a využít rozsáhlých ploch k vytvoření nového centra městské části,“ nastiňuje Jan Jarolím, místostarosta MČ Praha 9 odpovědný za územní rozvoj.

Tři století v historii Vysočan

Podle archeologických nálezů bylo údolí Rokytky osídleno již v pozdní době kamenné. Rozvoj průmyslu nastal během 19. století a podpořilo ho i zprovoznění železniční dráhy. Už v roce 1835 zde vznikl cukrovar a později pivovar.

V roce 1896 ve Vysočanech založil továrnu Emil Kolben. O dva roky později sem nechal František Křižík prodloužit tramvajovou trať z Libně.

V první polovině 20. století vznikala ve Vysočanech řada průmyslových podniků, např. velkosklad spotřebního družstva Včela, mlýny a pekárny společnosti Odkolek, továrny ČKD, areál Praga, letecké továrny Avia a Aero a výrobna laků TEBAS. V roce 1934 byla uvedena do provozu městská spalovna odpadu (zbourána 2003).

Na konci druhé světové války, 25. března 1945, byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i původní jádro čtvrti včetně přestavby historické tvrze a vyžádal si čtyři stovky obětí. Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla továrna Elektročas a sběrný dvůr Pražských služeb.

V 60. letech minulého století byla vybudována víceproudá silnice spojující Hrdlořezy, Vysočany a Prosek (dnešní Freyova ulice), včetně tzv. Vysočanské estakády, zahnutého mostu překonávajícího prudký svah právě mezi Vysočany a Prosekem.

V severní části katastru byl v 70. letech vybudován areál garáží Klíčov a v roce 1978 se do Vysočan přesunula osobní doprava nádraží Praha-Libeň.

Během 80. let byly Vysočany částečně asanovány a na místě zbouraných starých domků vyrostly nové budovy.

V 90. letech 20. století došlo k výraznému útlumu průmyslové výroby. Část bývalých výrobních závodů ve Vysočanech v současnosti chátrá, některé továrny čekají na demolici, aby na jejich místě mohly vyrůst bytové domy.

Počátkem nového tisíciletí byl vybudován bytový soubor Nová Harfa a nákupní centrum Fénix. V roce 2004 byla dokončena jedna z nejlepší multifunkčních staveb světa Sazka arena, dnes O2 arena. V roce 2010 se na místě zrušené železniční vlečky ČKD otevřela cyklostezka Rokytka. Poblíž cyklostezky, v sousedství mostu přes Ocelářskou ulici, vyrostl mezi lety 2011 až 2013 mrakodrap Eliška, pátá nejvyšší stavba v Praze. Od letošního roku spolu s O2 arenou a kongresovým centrem O2 universum dotváří Harfu také nově otevřený Stages Hotel Prague. Vytvořit zde živé a ideálně také modro-zelené centrum v rámci chystaného rozvoje celého území se proto přímo nabízí.

Inspirace v zahraničí

Zatímco jinde v metropoli městské části obvykle prodeji strategických pozemků pouze přihlížejí a vstupují do jednání s developery jen jako účastník řízení, Praha 9 sází na jinou strategii tvorby města. Městská část chce být tím, kdo bude mít rozhodující slovo a bude přímo řídit rozvoj lokality.

„Nechceme být jen tím, kdo jedná s vlastníky pozemků z pozice slabšího hráče, ale sami plánujeme pozemky o velikosti zhruba tří hektarů od zahraničního vlastníka získat. Inspirovali jsme se v Hamburku, kde tamní starosta vykoupil pozemky pro vznik nové městské čtvrti HafenCity, aby měl všechny karty v ruce on. Město na parcelách vytvořilo urbanismus a jednotlivé městské bloky a domy pak po architektonické soutěži prodávalo developerům pro finální development. Město tak mohlo daleko lépe ovlivnit podobu budoucí čtvrti a přitáhnout do Hamburku ta největší architektonická esa současnosti,“ vysvětluje Tomáš Portlík a dodává: „Máme šanci vytvořit kvalitní veřejný prostor v synergii s tím, co už vybudovali soukromí investoři a dát nový impuls této části města, kterou dodnes hyzdí staré továrny a je pro obyvatele neprostupná. Máme zkušenost s parkem Přátelství, kde jste nám dali mandát koupit pozemky a dotvořit je pro vás. Teď chceme postavit nové centrum, na kterém by se mohli podobně jako v Hamburku podílet ti nejlepší architekti s neotřelými nápady.“

Urbanistická studie jako základ pro anketu mezi obyvateli devítky

Pro rozvoj celé lokality už nechala městská část Praha 9 zpracovat urbanistickou studii, jejímž cílem je přestavba nefunkčního brownfieldu na moderní městskou čtvrť se smíšenou funkcí.

Studie, kterou zpracoval ateliér Qarta architektura, dává už nyní poměrně jasnou představu o tom, jak by mohl urbanismus moderní městské čtvrti vypadat. O tom, co by měl přinést občanům Prahy 9, chce ale městská část diskutovat s veřejností. Aktuálně proto připravila anketu, ve které se místních obyvatel ptá na to, jaký typ občanské vybavenosti ve svém okolí nejvíce postrádají a co by mohlo být součástí náměstí Emila Kolbena.

Na jedné straně by nově vybudované náměstí navázalo na stávající zástavbu vedle O2 areny budovou plnohodnotné školy a školky. Na druhé straně by jej mohly zakončovat budovy, které se stanou novými dominantami lokality a jejichž parter by byl vyčleněn pro vzdělávací technické centrum. To by mohlo z budovy různými interaktivními outdoorovými prvky vstupovat i do náměstí.

„Průmyslovou minulost Prahy 9 bychom chtěli přenést do současnosti a navázat na ní centrem, které by lákalo mladé a děti k moderní technice, jako jsou nanotechnologie, biotechnologie, 3D tisk a další. Chceme-li být skutečně zemí pro budoucnost, musíme také naše vzdělávání vést technickým směrem. Kde jinde než právě v tradičně průmyslové Praze 9 by podobné centrum zaměřené na popularizaci vědy a moderních technologií využitelných pro průmysl mělo vzniknout,“ soudí Tomáš Portlík.

Devítkový Karlín

Podle architekta Jiřího Řezáka, autora urbanistické studie, by se mohly stát Vysočany i díky podobné industriální historii a vynikajícímu dopravnímu spojení „příštím Karlínem“, ze kterého se podařilo vytvořit pestrou čtvrť propojující služby, práci, kulturu a bydlení.

„Náměstí Emila Kolbena s bulvárem vytvoří zcela jedinečný veřejný prostor. Inspiraci jsme našli v Miláně, kde radnice společně s urbanisty a architekty přistoupila k revitalizaci podobného území tak, že kombinovali klasickou blokovou zástavbu s výškovými dominantami. To umožnilo při stejném objemu zástavby vytvořit opravdu velkorysý veřejný prostor s živým parterem a místy pro odpočinek. Výšková zástavba naváže na stávající rezidenční dům Eliška, prostor dotvoří a vnese do něj jasné prvky, které přispějí k lepší orientaci v území. Urbanistické řešení lokality těží také z rozlehlého parku kolem Rokytky,“ doplnil Jiří Řezák.

S vlastníky okolních pozemků chce nyní městská část jednat o jejich budoucím využití v souladu s touto urbanistickou studií. Ta se stane podkladem pro změnu územního plánu, která umožní přestavbu brownfieldu s převažující funkcí výroby. Urbanistická studie, která řeší zhruba desetihektarové území, jehož jádrem bude plánované náměstí Emila Kolbena, počítá s tím, že by tu mohlo vzniknout zhruba 3500 bytů, 56 tisíc metrů čtverečních hrubé podlažní plochy pro služby, z čehož zhruba 23 tisíc metrů čtverečních ploch připadá pro školské zařízení, které se nachází právě na pozemcích, jež chce městská část získat od Howden ČKD Compressors do svého majetku. Návrh zástavby zůstal pod limity, se kterými počítá Metropolitní plán.

V budoucnu by se mělo proměnit celé okolí O2 areny. Výraznou přestavbou projde také stanice metra Českomoravská i přilehlé autobusové nádraží. Měla by tak vzniknout skutečně moderní městská čtvrť 21. století.

Co projektu nahrává:

+ přítomnost rekreační osy Rokytka

+ oblast je součást většího rozvojového území

+ koncentrace obchodů a služeb

+ poloha mezi budoucím vnitřním a vnějším Pražským okruhem

+ přítomnost obytných čtvrtí Vysočan a Kolbenky

+ genius loci industriálních Vysočan a Rokytky

+ velmi dobré dopravní návaznosti širšího okolí na Prahu i celou republiku

 

 

 

 

S čím se musí investor poprat:

- relativně velké hlukové znečištění území

- míra znečištění vzduchu

- zatížení kamionovou dopravou

- neprostupné území

- nízká propojenost s okolím

- nízké procento a stáří inženýrských sítí

- nízké procento veřejných prostranství

- část území nedostatečně obslouženo MHD

- vysoký podíl brownfieldů

- málo zeleně v existující zástavbě Vysočan

- roztříštěnost vlastnických vztahů

 

Anketu naleznete pod tímto odkazem

vizualizace
Přílohy