Jste zde

Ing. Čeněk Vincenc Daněk

Písmeno „D“ předal značce ČKD

Ing. Čeněk Vincenc Daněk

1826 – 1893

 

Čeněk Vincenc Daněk po studiu na
vídeňské polytechnice v letech 1843-1844           nastoupil
do pražské strojírny Breitfeld a Evans, která patřila Karlu Friedrichu
Breitfeldovi – původem byl Sas, a Angličanu ing. Davidu Evansovi. Tato
novoměstská továrna měla již svou letitou 
tradici, která sahala až do roku 1832. Továrna na parní stroje
Friedricha Breitfelda, založená roku 1845, se spojila se strojírnou anglických
mechaniků D. Evanse aj. Lee, kteří od roku 1832 podnikali v jejím
sousedství. Nová firma Breitfeld a Evans se roku 1849 stala s 250 zaměstnanci
jednou z největších v Čechách. Ing. Čeněk Daněk továrnu po dvou
letech opustil a společně s karlínským starostou Götzlem založil továrnu
na cukrovarské stroje a kotle. Pro ni převzal v roce 1854 karlínskou
strojírnu A. Meisner a spol.  V r.
1863 převzal celou firmu sám Čeněk Daněk a firma se změnila na Daněk a spol.
V roce 1872 se k nim připojila ještě v úvodu článku připomenuta
továrna na parní stroje Breitfeld a Evans a vznikla firma Akc. spol.
Breitfeld-Daněk a spol.

 V roce 1878 byl Ing. Čeněk Vincenc Daněk
v ocenění svých zásluh o rozvoj průmyslu povýšen do šlechtického stavu.

V roce
1897 byla k firmě přikoupeny salmovské železárny „Strojírna a slévárna
Blansko“ (zal. 1580) a roku 1899 továrna Bolzano-Tadesco ve Slaném. Po tomto
spojení stala se Daňkovka – správně Akc. spol. Breitfeld-Daněk a spol. velkým
strojírenským podnikem, který vyráběl lokomotivy parní i elektrické (ve
Slaném), parní turbiny, hydraulické stroje, cukrovarnická a mlynářská zařízení,
parní kotle, letecké motory, motocykly, hydraulické nýtovací stroje, kovářské
lisy, tlakové pumpy aj. Během první světové války vyráběla Daňkovka i letecké
motory Hiero II., jejichž autorem byl automobilový konstruktér a letecký
průkopník Otto Hieronymus, jehož prvé lety se konaly i na Proseku. V roce
1927 bylo v Daňkovce zaměstnáno 1580 lidí a stávala se duplicitním výrobním
programem konkurentem Českomoravské-Kolben. Po dohodě došlo k účelovému
spojení obou podniků. Tak vznikl podnik Českomoravská-Kolben-Daněk. A
světoznámá tovární  značka dostala
své definitivní třetí písmeno – ČKD. V souvislosti s touto
fúzí byla mostárna z Českomoravské přestěhována do Slaného a kovárna
rozšířena o zařízení ze zrušené kovárny karlínské Daňkovky.  Dále byla z Daňkovky převedena parní
kotlárna a montovna parních strojů. Také slévárny byly nahrazeny novou
slévárnou ve Vysočanech.