Jste zde

Zastavovací podmínky Prosek - Amerika, textová část

ZASTAVOVACÍ PODMÍNKY
PROSEK - AMERIKA
PRAHA 9

ZPRACOVAL:
ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY - Hradčanské náměstí 8
DUBEN 2005

Urbanistické řešení Ing. arch. Vlasta Klokočová
Ing. arch. Ivana Michaljaničová
Doprava : Ing. Jakub Zajíček
Tech. infrastruktura: Ing. Hana Losová
Životní prostředí: Ing. arch. Alena Poláková
Příroda a krajina: Mgr. Martin Fejfar
Zeleň : Ing. Miroslav Kubový
Analytická a datová podpora: Ing. Věra Skalická
Vizualizace : Mgr. Eliška Bradová
Konstruktérka : Renata Procházková
 

OBSAH:

A. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
A1. Účel zpracování
A2. Lokalizace a vymezení řešeného území
A3. Historie a urbanistický vývoj území
A4. Širší vztahy a charakteristika lokality
A5. Majetkoprávní vztahy
A6. Limity území

B. SOUČASNÝ STAV A NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
B1. URBANISMUS
B2. ZELEŇ
B3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
a) GEOLOGIE
b) RADONOVÉ RIZIKO
c) PŘÍRODA A KRAJINA
d) ODPADY A ZÁTĚŽE
e) OVZDUŠÍ
f) HLUK
B4. DOPRAVA
a) Komunikace
b) Městská hromadná doprava
c) Doprava v klidu
d) Cyklistická a pěší doprava
B5. TECHNICKÉ VYBAVENÍ
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
a) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
b) ODKANALIZOVÁNÍ
c) VODNÍ TOKY
ENERGETIKA
a) ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
b) ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM
c) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
d) TELEKOMUNIKACE

GRAFICKÁ ČÁST
A1. Ortofoto s vymezením řešeného území 1 : 2 000
A2. Historická dokumentace
A3. Majetkoprávní vztahy 1 : 2 000
A4. Omezující podmínky v území (limity) 1 : 2 000

B1. Současné využití území 1 : 2 000
B2. Fotodokumentace
B3. Životní prostředí (ovzduší, hluk)
B4. Připravované projekty v území
B5. Připravované projekty v území

C. POŽADAVKY NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ (regulativy)
C1. Základní požadavky na výstavbu
C2. Požadavky na způsob zástavby a základní regulace
C3. Požadavky na funkční využití
C4. Požadavky na míru využití území
C5. Půdorysné regulace
C6. Prostorové a výškové regulace
C7. Doporučené změny a úpravy územního plánu
C8. Tabulka základních charakteristik navrhované zástavby

GRAFICKÁ ČÁST
C1. ÚPn SÚ hl. m. Prahy – výkres č. 4 - Plán využití ploch 1 : 10 000
C2. Výkres zeleně 1 : 2 000
C3.Technické vybavení - vodní hospodářství (vč. návrhu) 1 : 2 000
C4. Technické vybavení - energetika (vč. návrhu) 1 : 2 000
C5. Situace - základní regulace 1 : 2 000
C5a. Návrh změn a úprav ÚPn SÚ HMP (příložka) 1 : 2 000
C6. Zóna 1 – detailní regulace objektu 1A
C7. Zóna 7 – detailní regulace objektu 7A, 7B
C8. Zóna 10 - detailní regulace objektů 10A, 10B, 10C
C9. Zóna 12 – detailní regulace objektu 12A
C10. Panoramatický pohled od bobové dráhy (ulice Prosecká)
C11. Nadhledová axonometrie řešeného území
C12. Situace – základní regulace 1 : 1 000

D. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Poznámka k tomuto textu zveřejněnému na internetových informačních stránkách m.č. Praha 9:
Všechny grafické přílohy jsou dostupné z úvodní informační stránky "Zastavovací podmínky Prosek-Amerika"

A. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

A1. Účel zpracování

Zastavovací podmínky pro oblast Prosek - Amerika byly zpracovány na žádost Městské části Praha 9 jako územně plánovací podklad (regulativy využití území), který bude sloužit stavebnímu úřadu pro upřesnění územně plánovací činnosti.
Zastavovací podmínky byly veřejně projednány dne 6.1.2005. Všichni vlastníci pozemků byli o projednání informováni. Vyhodnocení připomínek je přiloženo v části D.

Použité podklady:
  • Podkladová studie pro stanovení zastavovacích podmínek Prosek – Amerika (zprac. Ing. arch. Luboš Jíra, srpen 2004)
  • Urbanistická studie Prosek centrum – Starý Prosek (zprac. D.A. studio a atel. KAAMA, červen 1994)
  • Celkové vyhodnocení US Prosek centrum – Starý Prosek a Zásady regulace a uspořádání území (zprac. ÚRM duben 1996)
  • Územní rozhodnutí na Bytové domy Na Vyhlídce (č.j. OUR MPMP 158863/03 ze dne 22.12.2003, které nahrazuje původní ÚR č. 126976/02 ze dne 2.12.2002
  • Projekty pro územní řízení na rodinné domy v řešené oblasti
  • Rezidence Na Vyhlídce ( Euro Projekt BETA s.r.o., Arch. ateliér KAAMA s.r.o. 11.2004)
  • Inženýrskogeologická studie „Prosecké skály“, kterou zpracoval RNDr. Ing. Jiří Zámek v listopadu 2004.

A2. Lokalizace a vymezení řešeného území
Řešené území se nachází v katastrálním území Prosek (MČ Praha 9). Jižní a jihovýchodní hranici tvoří komunikace Prosecká, severovýchodní ulice Na Vyhlídce. Hranice se dále lomí severním směrem ulicí Na Prosecké vyhlídce do ulice Litoměřické, sleduje západní hranici výrobního areálu, zahrnuje tři rodinné domy a plochu zeleně západně od tohoto areálu a vrací se do ulice Na Vyhlídce. Ze západu je řešené území vymezeno slepou komunikací oddělující areál Obvodního soudu pro Prahu 9 od obytné zástavby. Hranice pokračuje jihovýchodním směrem pěší cestou Na rozhraní zpět do ulice Prosecké.
Celková rozloha řešeného území je 13, 65 ha.

A3. Historie a urbanistický vývoj území
Řešené území leží jihovýchodně historického centra Proseka, jehož vznik se datuje již do roku 1115. Vedla tudy cesta z Prahy do Staré Boleslavi. V době Karla IV. byly na jižních úbočích založeny vinice (Kundratka, Jetelka, Kelerka). V roce 1848 byla ves vypálena Švédy.
Počátkem 19. století měl Prosek pouze 10 popisných čísel a teprve v průběhu 19. století se začal rozrůstat. Z katastrální mapy z roku 1841 je patrná jasná urbanistická struktura vycházející z polohy na křižovatce cest s dominantní polohou kostela sv. Václava. V roce 1922 byla obec připojena ku Praze. Regulační plán zahradního města z r. 1931 zůstal nerealizován. V letech 1964-71 bylo severně řešeného území realizováno sídliště Prosek.
V r. 1994 byla zpracována urbanistická studie Prosek centrum - Starý Prosek (zprac. D. A. studio a atel. KAMA, červen 1994), která se stala po projednání (1996) základem pro vymezení funkčních ploch a založení koncepce lokality v rámci územního plánu hl. m. Prahy (1999). V současné době dochází k překotné výstavbě a naplňování všech zastavitelných ploch.

A4. Širší vztahy a charakteristika lokality
Řešené území leží na terénním zlomu Proseckých skal. Severní část patří k prosecké pláni, jižní část se svažuje směrem k Vysočanům. Hrana Proseckých skal je součástí zeleného masívu pokračujícího až k ulici Střížkovské a tvořícího pohledově exponované svahy severní terasy.
Lokalita navazuje na historické jádro Starého Proseka a spolu s přilehlými rodinnými domy a nízkopodlažní zástavbou vytváří okraj sídliště Prosek. Základní charakteristikou je různorodá struktura nízkopodlažní zástavby, uspořádaná ve dvou pásech jižně Litoměřické ulice. Objekty jsou spíše solitérního charakteru, nebo v kratších řadách podél ulice Na Vyhlídce max. do 3 nadzemních podlaží.

A5. Majetkoprávní vztahy
Majetkoprávní vztahy byly zpracovány pomocí aplikace T-WIST-REN z datových souborů informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) a datových souborů Institutu městské informatiky hl. m. Prahy, k datu 6.9.2004. Vlastnictví je členěno do skupin zahrnujících orgány, instituce a další zařízení státu, obec hl. m. Prahu, vybrané organizace obce, právnické a fyzické osoby a pozemky ve spoluvlastnictví. Vlastnictví malého podílu pozemků nebylo zjištěno.
Území je z větší části ve vlastnictví fyzických osob, a to včetně rozsáhlých přírodních svahů a přírodně chráněného území. Některé významné pozemky (bývalá náves, pozemky v kontaktu s pěším prostupem z ulice Prosecké, pozemky ve střední části ulice Na Vyhlídce, určené územním plánem pro založení parku) jsou ve vlastnictví obce. Ucelené transformační plochy (Pragis, bývalé mateřské školy) vlastní právnické osoby.
Výpisy z katastru jsou k nahlédnutí na MHMP – SURM.

A6. Limity území

  • Území se nachází na hranici ochranného pásma pražské památkové rezervace.
  • Část svahu je součástí zvláště chráněného území přírody - přírodní památky (PP) „Prosecké skály“ (ve smyslu zákona č. 114/92 Sb.) a jejího ochranného pásma.
  • Celá PP, část jejího ochranného pásma a navazujících ploch (v ÚPn ve funkci ZN - přírodní nelesní plochy) je také součástí převážně funkčního interakčního prvku územního systému ekologické stability (ÚSES).
  • V území se nacházejí tyto nemovité kulturní památky:

Vinařský sloup z 1. poloviny 17. století (40709/1-1638)
Barokní sousoší piety (11373/1-2234)

  • navržená památková zóna (ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.) Starý Prosek
  • Územní plán hl. města Prahy (ÚPn SÚ hl. m. Prahy1999)
  • Územní rozhodnutí č. ,j. MHMP - 158863/2003/OST/Bd "Bytové domy na vyhlídce"
  • další vydaná územní rozhodnutí na pozemek č. 117/26, a na pozemek č. 30/2,
  • stavební povolení na pozemek č. 117/27 a pozemek č.117/28, kde je v současné době pozastavena stavba

Ostatní omezení:

  • Území se nachází na hranici ochranného pásma pražské památkové rezervace.
  • Zařízení technického vybavení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich spolehlivého a bezpečného provozu. V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost provozu, ostatní činnosti lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených provozovatelem zařízení.

Zásobování vodou a odkanalizování
Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok stanoví Zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny vodovodního potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:

  • u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně -1,5 m
  • u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m.

Energetika
Ochranná pásma energetických sítí a zařízení jsou vymezena v Zákoně 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích.

  • u tepelných rozvodů a u výměníkových stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách - 2,5 m po stranách zařízení
  • u nízkotlakých a středotlakých plynovodů, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce - 1 m na obě strany od půdorysu
  • u technologických plynárenských objektů - 4 m na všechny strany od půdorysu
  • u podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky 1 m po obou stranách krajního kabelu a u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m

Telekomunikace
Ochranná pásma sdělovacích vedení stanoví Zákon 151/2000 Sb. o telekomunikacích. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

B. SOUČASNÝ STAV A NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE

B1. URBANISMUS

Současný stav

Řešené území zahrnuje svažitou oblast až k hraně zelených svahů s výstupy Proseckých skal. Velká část území je poddolovaná a předchozími průzkumy označená za rizikové území pro stavební činnost. Odbor životního prostředí hl. m. Prahy pořídil v listopadu 2004 inženýrskogeologickou studii Prosecké skály, (zpracovatel Ing. Jiří Zámek), která stavební činnost v území umožňuje. Nezbytný je ale podrobný geologický průzkum pro jednotlivé stavby.
Území je ve své hmotové substanci dokladem postupného urbanistického vývoje. Východní část při ulici Na Proseku tvoří zbytky původní zástavby vesnického charakteru na rostlém půdorysu s dochovanou návsí a neporušenou hmotovou strukturou. Směrem západním navazuje torzo blokové zástavby z 30. let 20. stol., v kombinaci s několika honosnými objekty školy a administrativy. Podobná torza nedokončené blokové regulace nalezneme i při ulici Prosecké. Dále na západ spolu s hlavní osou území, ulicí Na Vyhlídce, vznikly jednotlivě rodinné vily a domky. V západním okraji území byly založeny areály mateřských škol, které vzhledem ke statickým poruchám jsou dnes opuštěné a pouze č.410 dočasně využívá obvodní soud pro Prahu 9. Území zůstalo dlouhodobě stavebně neukončené, zejména z důvodů obtížných geologických podmínek a poddolování. Severně od ulice Na vyhlídce leží opuštěný areál stavebního závodu Pragis (v západní části již zlikvidovaný), pro jehož novou zástavbu je již vydáno územní rozhodnutí.
O území je v současné době velký stavební zájem, byly realizovány některé novostavby, např. třípodlažní obytný dům při ulici Na Vyhlídce, ale i stavby v části území označeném jako poddolované a sesuvné. Jsou to rodinné domy při ulici U Prosecké školy, z nichž dva mají stavbu pozastavenu. V současné době existuje také řada projektů v rozvojovém, ale i stabilizovaném území, z nichž některé jsou již předmětem územního řízení, např. dostavby bytových domů v severní části nad ulicí Na Vyhlídce a dalších rodinných domů při ulici U Prosecké školy.

Přehled záměrů je uveden v grafických přílohách B4 a B5.

Návrh

Návrh urbanistické koncepce reaguje na záměry a projekty v území, označuje možnosti dalších dostaveb a určuje regulativy. Součástí návrhu je doporučení na provedení změn územního plánu, které upřesní funkční využití v souladu s vlastnickými vztahy, limity, charakterem území a s jeho přírodními a prostorovými kvalitami.
S ohledem na zvláštní režim týkající se přírodní památky Prosecké skály a jejího ochranného pásma, vyplývající zejména z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stavební a jiná činnost v této zóně podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody, který se vydává ve správním řízení.
Urbanistická koncepce respektuje současný vývoj území. Oblast podél Litoměřické je dnes intenzivně doplňována soustředěnou nízkopodlažní zástavbou, počínaje projektem a vydaným územním rozhodnutím na blokovou obytnou zástavbu při Vysočanské - Na Proseku, solitérní bytovou zástavbou v prostoru bývalého areálu Pragis a projektem bytových domů Na Pokraji. Tento pás území bude tvořit přechod mezi vysokou sídlištní zástavbou a drobnější zástavbou v kontaktu s přírodními plochami a zároveň doplní nabídku odlišné struktury a kvality.
Další prostorové pásmo lze vnímat jako pás území jižně ulice Na Vyhlídce až k hraně proseckých svahů, kde jde převážně o individuelní rodinnou dvoupodlažní zástavbu, s ojedinělými objekty větší hmotnosti. Zejména při ulici U Prosecké školy a v části ulice Na Vyhlídce se otevírají výhledy na centrum města a prostupy do přírodních svahů. Tento charakter by si mělo území uchovat. Případné dostavby v této poloze se budou uplatňovat v dálkových pohledech a neměly by nepřiměřenou výškou narušit pohledy z centra města.
Odlišnému charakteru založení se přizpůsobuje území podél ulice Prosecké, kde základ tvoří neukončená bloková regulace, zakládající kompaktní uliční frontu, otevřenou do zelených svahů severně.
Hlavním kompozičním prvkem je výrazný příčný prostup parkové zeleně (zóna 3) umožňující přístup ze sídliště Prosek k Proseckým skalám a dále do zelených svahů nad usedlostí Pekařka a do svahů nad Vysočany. Řešená lokalita je jádrem hlavních rekreačních vztahů a unikátním prostorem, nabízejícím nádherné pohledy na centrum města. Zvláštností je přírodní památka "Prosecké skály" a podzemí lokality, které představuje historické důlní dílo, jehož zpřístupnění je navrženo pod názvem Amerika. Vstupní objekt do podzemí, situovaný do parkové osy, umožňuje prostup pro pěší s vazbami do hlavní cestní sítě lokality. "Horní" cesta je vedená po hraně svahu, "dolní" podél proseckých skal s vyústěním na páteřní pěší komunikaci "Na Rozhraní".

B2. ZELEŇ

Současný stav

Řešené území se nachází na rozhraní dvou geomorfologických okrsků. Jsou to VA 2A-d Pražská kotlina a VIB 3E-b Čakovická tabule.
Čakovická tabule je plochá pahorkatina, tvořená cenomanskými pískovci a spodnoturonskýmí písčitými spongility a slínovci. Reliéf je tvořen z pliocenních a staropeistocenních plošin. Původním rostlinným společenstvem byla černýšová dubohabřina typická - Melampyro nemorosi-Carpinetum typicum. Svahy v jižní části řešeného území jsou přechodem mezi Čakovickou tabulí a Pražskou kotlinou.
Pražská kotlinaje erozním útvarem na staropaleozoických břidlicích, drobách, pískovcích, křemencích a pleistocenních říčních štěrcích a píscích. Na svažitém reliéfu se vyvinula jako původní rostlinné společenstvo černýšová doubrava prvosenková - Melampyro nemorosi-Carpinetum primuletosum veris a černýšová doubrava biková - Melampyro nemorosi-Carpinetum luzuletosum.
Náhorní rovina z hlediska zeleně doznala výrazný antropogenní přerod. Z původních porostů v této části území se nic nedochovalo. Sporadické výsadby v zástavbě jsou druhotné. Rozsáhlejší zelení jsou parkově upravené plochy ve východním okraji území. Jsou to travnaté ostrůvky ve zpevněné ploše, doplněné převážně trnovníkem akátem - Robinia pseudoacacia. Některé trnovníky jsou přestárlé - dožívající, avšak sadovnická kompozice je průběžně dosazovaná mladými dřevinami. Významnými stromy v zástavbě na veřejných prostorech jsou:

  • v ulici U Prosecké školy čtyři lípy - Tilia
  • v ulici Na Vyhlídce vrba - Salix babylonica a trnovník - Robinia pseudoacacia
  • u bytového domu č. 386 v ulici Na Vyhlídce javor - Acer platanoides 3 ks, javor - Acer pseudoplatanus 3 ks, trnovník - Robinia pseudoacacia 1 ks a lípa - Tilia cordata 1 ks

Všechny výše uvedené stromy je nutné zachovat. Mají nadprůměrnou sadovnickou hodnotu, jsou staré 60 a více let , jejich likvidací by vznikla těžko nahraditelná ztráta.
Na svazích pod terénním zlomem je souvislý porost, převážně náletového původu. Z původních dřevin je ojediněle zastoupen klen – Acer pseudoplatanus, dominantní zastoupení má hloh – Crataegus monogyna. Samovolně se rozšířil zejména trnovník – Robinia pseudoacacia, růže – Rosa canina, ostružiník – Rubus fruticosus a jasan – Fraxinus exelsior. S určitým kompozičním záměrem byl vysazen jírovec – Aesculus hippocastanum. Dřeviny v náletovém porostu mají převážně podprůměrnou sadovnickou hodnotu. Porost vyžaduje probírky většího charakteru, aby v území bylo schopné se vyvinout i hodnotné xerotermní bylinné patro. Bylinné patro by bylo zároveň důležitým prvkem, které by dalo základ krajinným průhledům ve stávajícím porostu.
Náletový porost expanduje do nevyužívaných zahrad na náhorní rovině. Zde s ovocnými a okrasnými dřevinami vytváří téměř neprůchodný vegetační kryt – degradované plochy zeleně. Pro tvorbu parku, který je zde vymezen územním plánem, dřeviny v degradovaných plochách zeleně nemají žádný význam. Nebudou začleněny do nových sadových úprav, protože se jedná převážně o přestárlé a nemocné jedince s výrazně narušeným habitusem.

Návrh

Z monofunkčních ploch zeleně má v území dominantní zastoupení ZN – přírodní nelesní plochy. Na ně, u vstupu do proseckého podzemí, navazuje PP – park a severně od ulice Na Vyhlídce PP – parkově upravené plochy. Výše zmíněné monofunkční plochy zeleně jsou zároveň celoměstským systémem zeleně. Místní systém je navržen tak, aby propojoval významnější plochy zeleně v území či těsně v jeho okolí s celoměstským systémem zeleně. Významnějšími plochami zeleně jsou prostor návsi ve východním okraji řešeného území a travnatá plocha se vzrostlými stromy u domu č. p. 366. Tyto dvě lokality jsou propojeny místním systémem v podobě uličních stromořadí v ul. Na Vyhlídce a U Prosecké školy. Ven z území by měl místní systém zeleně navazovat na vegetaci při ulicích Na Pokraji a Veltruské. Nově založená uliční stromořadí vzniknou v ulici Na Vyhlídce, a to ze stromů s velkou až středně velkou korunou. V ulicích U Prosecké školy a v pokračování směrem k Veltruské ulici, Na Prosecké vyhlídce a při Litoměřické se uplatní stromy se středně velkou až malou korunou.
Zachovány budou stávající významné stromy v území. Jsou to u č.p. 366 javor mléčný - Acer platanoides 3 ks, javor klen – Acer pseudoplatanus 3 ks, trnovník akát – Robinia pseudoacacia 1 ks, lípa malolistá – Tilia cordata 1 ks. V ulici Na Vyhlídce je nutné zachovat vrbu babylonskou – Salix babylonica 1 ks a trnovník akát – Robinia pseudoacacia 1 ks. V ulici u Prosecké školy budou zachovány čtyři lípy – Tilia.

Bilance ploch zeleně:

Přírodní nelesní zeleň (ZN)

22 344

m2

Parky (PP2)

4 380

m2

Parkově upravené plochy PP3

13 478

m2

Zahrady (PSZ)

4 460

m2

Zeleň v rozvojových plochách

27 147

m2

Zeleň celkem

71 809

m2

B3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

a) GEOLOGIE

Současný stav

Skalní podklad zájmového území je tvořen převážně svrchnokřídovými horninami cenomanského a turonského stáří (pískovce a písčité slínovce – opuky). V jihozápadním okraji lokality při Prosecké ulici jsou již vyvinuty ordovické horniny letenského souvrství. Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny převážně eolickými a deluviálními sedimenty. Lokálně se v území vyskytují i navážky.
Hladina podzemní vody se vyskytuje v prostředí průlinově propustných pískovců v hloubce cca od 8 do 25 m pod terénem.
V předmětném území je nutno očekávat stejné problémy, jako u ostatních lokalit na území Prahy, situovaných na okraj křídy (Strahov, Petřín, apod.). Z geotechnického hlediska je možno lokalitu definovat jako území poddolované a současně jako území sesuvné.
Pro zpracování této kapitoly byly využity mapové listy Praha 4-0 a Praha 5-0 z edice "Podrobných inženýrskogeologických map" v měřítku 1:5000.

Návrh

Návrh další stavební činnosti v řešeném území bude vycházet ze závěrů studie "Prosecké skály – inženýrskogeologické posouzení" (RNDr .Ing.Jiří Zámek, GET s.r.o. ,2004)
V rámci této studie byla provedena geologická dokumentace pískovcových výchozů, dokumentace starých důlních děl, geodetické zaměření skalních stěn a vstupů do podzemí , zhodnocení tektonického porušení pískovců a svahových pohybů, posouzeny vlivy dolování i zakládání staveb v ochranném pásmu PP Prosecké skály.
V rámci zpracování podrobnějších dokumentací bude třeba provést podrobné posouzení inženýrskogeologických poměrů zájmového území (geologické, hydrogeologické a základové poměry, klasifikace a zatřídění hornin a zemin dle ČSN 731001 "Základová půda pod plošnými základy" a ČSN 733050 "Zemní práce"). Nezbytnou součástí řešení musí být i zhodnocení vlivu stavby na přírodní památku, a to z hlediska stability , hydrogeologických a dalších konkrétně možných vlivů.

b) RADONOVÉ RIZIKO
Stanovení radonového indexu lokality bylo provedeno dle mapového podkladu - "Prognózní mapy radonového rizika pro hl.m. Prahu" v měřítku 1:25 000 (k dispozici je v AŽP SÚRM).
Podle této mapy náleží zájmové území do kategorie středního radonového indexu.

c) PŘÍRODA A KRAJINA
Současný stav
Řešené území lze z hlediska morfologického zhruba rozdělit na dvě části – k jihu ukloněný svah s pískovcovými výchozy a nad ním položená, převážně rovinatá plocha se zástavbou Proseka. V této zástavbě se nenacházejí žádné významnější přírodně-krajinné fenomény s výjimkou místy se vyskytujících vzrostlých dřevin (viz popis v kapitole B.2 „Zeleň“).
Jižní svah se výrazně uplatňuje v dálkových pohledech, blízké pohledy jsou umocněny výše zmiňovanými skalními výchozy, které jsou však částečně zakryty náletovou vegetací. Rozptýleny jsou zde především javory kleny (Acer pseudoplatanus) a trnovníky akáty (Robinia pseudoacacia). Dominantním druhem keřového patra je hloh jednoblizný (Crataegus monogyna) s růží šípkovou (Rosa canina), tento místy neproniknutelný porost často doplňuje i ostružiník (Rubus fruticosa), čímž došlo k degradaci a následnému zániku hodnotných bylinných společenstev ve výslunných polohách - existence těchto xerotermních společenstev je, mimo jiné, podmíněna absencí zapojeného keřového a stromového patra.
Část svahu je součástí zvláště chráněného území přírody – přírodní památky (PP) „Prosecké skály“. Kromě snahy o zachování zajímavých rostlinných společenstev byly důvodem ochrany výchozy cenomanských pískovců jako výrazný krajinný fenomén a zároveň i těžební činnost člověka v minulých staletích, díky níž se zde vytvořil systém podzemních chodeb, dnes místy zasypaných.
Celá PP, část jejího ochranného pásma a navazujících ploch (v ÚPn ve funkci ZN – přírodní nelesní plochy) je také součástí převážně funkčního interakčního prvku územního systému ekologické stability (ÚSES).
Návrh
S ohledem na zvláštní režim týkající se přírodní památky Prosecké skály a jejího ochranného pásma, vyplývající zejména z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stavební a jiná činnost v této zóně podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody, který se vydává ve správním řízení.
Pro území vlastních skal doporučujeme stanovit smýcení části náletových porostů za účelem obnovení xerotermních bylinných společenstev. Nutně zachovány budou pouze vzrostlejší exempláře stanovištně odpovídajících a geograficky původních druhů.
Cestní síť pro pěší je možno vytvořit v následující podobě: „dolní“ cestu pod skalními výchozy propojující ulice „Na rozhraní“ a „U prosecké školy“ doporučujemezachovat v dnešní stopě, problematický průchod přes soukromý pozemek mimo přírodnípamátku možno řešit částečným převedením cesty do horní polohy, „horní“ cestu těsně nad hranou svahu bude možno obnovit pouze za podmínky posunutí stávajícího oplocení pozemků parc. č. 116/2-6 (k.ú. Prosek) severním směrem tak, aby cesta nemusela procházet obtížně přístupným skalnatým terénem. Nezbytné odstranění keřových porostů pro zajištění průchodu není, vzhledem k nízké kvalitě, z hlediska ochrany přírody konfliktní. Vytvoření regulérního průchodu z ulice „Prosecké“ (mezi domy popisné číslo 75 resp. 96) je přípustné.
Umístění objektu vstupu do podzemí v prostoru navrženého parku na pozemku parc. č. 117/1 (zároveň součást ochranného pásma PP) považujeme taktéž za přípustné. Vlastní stavbu je třeba pojmout tak, aby se příliš neuplatňovala v dálkových pohledech.

d) ODPADY A ZÁTĚŽE
Současný stav
V předmětné lokalitě nebyly pochozím průzkumem zjištěny žádné černé skládky. V databázi OŽP MHMP nejsou zaznamenány žádné staré zátěže ani kontaminované lokality.
V širším území je jako v celé Praze realizován sběr separovaného odpadu se základní separací (sklo, papír, plasty). Současná stanoviště separovaného odpadu v řešené lokalitě jsou vyznačena ve výkrese současného stavu. Jedná se o dvě stanoviště v ulici U Prosecké školy a jedno stanoviště v západní části ulice Na Vyhlídce. Svoz provádí firma RPS ekologie.
Návrh
Ve vztahu k rozvoji bydlení v této lokalitě nebude třeba zřizovat další sběrné místo separovaného odpadu. Vzhledem ke kapacitní nové zástavbě v prostoru Pragis bude jedno stanoviště z ulice U Prosecké školy přesunuto do ulice Na Vyhlídce.

e) OVZDUŠÍ
Současný stav
Posouzení současného stavu čistoty ovzduší v dané lokalitě vychází z Modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. města Prahy – Aktualizace 2002 (ATEM , 2002).
Hodnoty průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého (IHrNO2) se v řešeném území pohybují pod stanoveným limitem v rozmezí 20-30 mg m-3 ( Imisní limit pro IHr NO2 je v nařízení vlády č.350/2002 Sb. stanoven na 40mg m-3 ).
Hodnoty maximálních krátkodobých koncentrací oxidu dusičitého (IHk NO2) se na většině území pohybují na hranici imisního limitu, tj. v rozmezí 150-200mg.m-3, ve východní části území v blízkosti komunikace Prosecká (U prosecké školy) již hodnoty mezi 200-300mg.m-3 mohou limit mírně překračovat. Doba překročení imisního limitu pro krátkodobé koncentrace (tolerováno 18 překročení za rok, tj.0,2% ) se pohybuje pod 0,2%.
Imisní limity průměrných ročních koncentrací benzenu ani průměrných ročních koncentrací oxidu siřičitého (IHrSO2 50mg.m-3) nejsou na sledované lokalitě překročeny.
V grafické příloze je znázorněno modelové pole koncentrací IHr NO2, IHk NO2 a IHr NOx stav 2002 (Aktualizace 2002).
Návrh
Navrhovaná zástavba v daném území nesmí mít negativní dopad na kvalitu ovzduší. Proto navržená zástavba bude počítat se zavedením nízkoemisního nebo bezemisního způsobu vytápění. Obslužná doprava a doprava v klidu musí být organizována tak, aby nedocházelo k překračování limitů podle zákona č. 86/2002 Sb.

f) HLUK
Současný stav
V řešeném území je výrazněji zatížena pouze komunikace Prosecká, kde se vypočtené hodnoty LAeq pohybují v poměrně širokém rozmezí 65-75 dB(A). Tyto hodnoty překračují povolené limity stanovené Nařízením vlády č.88/2004 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Návrh
V rámci dokumentace k územnímu řízení bude doloženo, že nejsou překračovány povolené limity stanovené Nařízením vlády č.88/2004 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

B4. DOPRAVA

a) Komunikace
Současný stav
Základní komunikační osou řešeného území je ulice Na Vyhlídce. K vymezenému území po obvodu přiléhají ulice Prosecká a Litoměřická. Všechny mají východozápadní orientaci. Dopravně nejvýznamnější komunikací, lemující jižní hranici řešeného území, je ulice Prosecká - podle ÚPn v kategorii „ostatní dopravně významné komunikace“. Převážná část místních vztahů je dopravně obsloužena z ulice Na Vyhlídce, která má přímé napojení do ulice Prosecké v neřízené křižovatce ve východním cípu řešeného území a prostřednictvím ulice Na Prosecké vyhlídce také k ulici Litoměřické. V ulici Na Vyhlídce je zakázáno stání resp. zastavení a rychlost omezena na 40 km/h.
Místní síť obslužných komunikací je ve východní části zklidněna formou obytné zóny, čemuž odpovídá i zaslepení dalšího možného vjezdu a výjezdu do oblasti z ulice Prosecké. Na místní obslužné komunikace jižně od ulice Na Vyhlídce je také zakázán vjezd nákladním automobilům. Doprava zde není organizována zjednosměrněním provozu v některé z ulic. Technický stav těchto komunikací není dobrý. Kryt vozovky je zčásti tvořen asfaltovým betonem a zčásti dlažbou. I když intenzity provozu v podstatě dovolují pohyb chodců po vozovce, jsou nezbytné komunikace pro pěší jen útržkovité (mnohdy podle toho, jak „chodník“ postavil nebo nepostavil majitel přilehlé nemovitosti).
Návrh
Uliční síť v daném území zůstane v podstatě beze změn. Úpravy se týkají technického stavu a šířkového uspořádání komunikací.
Přibývá obslužná komunikace, která prochází navrhovanou obytnou skupinou na místě bývalého areálu Pragis. Komunikace svou orientací v území navazuje na severozápadní konec ulice U Prosecké školy v křižovatce s ulicí Na Vyhlídce a ústí do ulice Litoměřické v křižovatce s Veltruskou jako čtvrté (jižní) rameno. Komunikace bude šířky 13 m (s vozovkou 6 m, oboustranným parkovacím pruhem šířky 2 m a oboustranným chodníkem šířky 1,5 m). Tato „páteřní“ komunikace bude doplněna třemi příčnými komunikacemi, sloužícími obsluze objektů (vjezdy do garáží a parkovací stání). Při jižní straně ramen jsou navrženy chodníky šířky 1,5 m a při severní straně stání pro osobní automobily. Návrh zde respektuje vydané územní rozhodnutí.
Pro vyřešení dopravní obsluhy objektů v severozápadní části řešeného území je třeba vybudovat komunikaci na místě stávající pěší cesty Na Samotě včetně jejího prodloužení. Úprava ulice Na Samotě znamená vyřešit v prostoru křižovatky s ulicí Na Vyhlídce výškový rozdíl. Protože je zde komunikace součástí parkově upravené plochy a protíná hlavní pěší trasu (park - vyhlídka), je vhodné řešit komunikaci jako zklidněnou s pohybem vozidel i pěších v jedné úrovni.
Při úpravě komunikací U Prosecké školy, Na Prosecké vyhlídce, event. U Mateřské školy (zde při vyřešení dopravy v klidu) lze pokračovat v uspořádání uličního prostoru formou obytné zóny (dnes pouze náměstíčko v konci ulice Na Proseku) s využitím prvků zeleně a v bezobrubníkové úpravě povrchů.

b) Městská hromadná doprava
Současný stav
Řešené území je v současné době obsluhováno autobusovými linkami MHD, které jsou vedeny ulicemi Prosecká a Na Vyhlídce. Obsluze jižní části řešeného území slouží zastávka Kelerka, kde zastavují linky č. 140, 187 a 233. Autobusová linka č. 140 (Palmovka - Čakovice) má v ranní špičce (7-8 hod.) v každém směru 5 spojů, linka č. 187 (Palmovka - Ládví) 10 spojů a linka č. 233 (Palmovka - Obchodní centrum Čakovice) 6 spojů. Vazba na centrum města je tedy zajištěna v ranní špičkové hodině pracovního dne prostřednictvím 21 spojů. Pro východní část řešeného území je využitelná i zastávka Prosecká stejných linek.
Severní část řešeného území na prosecké pláni je obsloužena autobusovou linkou č. 151 (Českomoravská - Poliklinika Prosek) ze zastávek U Kundratky a Starý Prosek (na znamení). V ranní špičce jsou však na lince v každém směru provozovány pouze 2 spoje.
Návrh
Obsluha řešeného území MHD bude i v budoucnu zajišťována autobusovými linkami. Po zprovoznění trasy metra IV.C2 Ládví - Letňany se přibližně polovina řešeného území dostane do docházkové vzdálenosti stanice pracovně označené Prosek II, jejíž vestibul je situován do blízkosti křižovatky ulic Vysočanská x Prosecká. Plánované změny linkového vedení navazující povrchové (autobusové) dopravy se nedotknou linek obsluhujících vymezené území (vyjma možného prodloužení linky č. 151 nebo úpravy intervalů.
Bude-li v souvislosti s výstavbou na parcelách č. 117/7 resp. č. 114 a řešením vjezdů do objektů vhodné přemístit zastávky BUS MHD, je věcí investora akce o toto požádat ÚMČ, který na přemístění zastávky vydá Dopravně inženýrské rozhodnutí. Podkladem pro takové rozhodnutí jsou vyjádření dalších zúčastněných orgánů.
Zastávka „Starý Prosek“ může mít nový (větší) význam i v souvislosti s uvažovanou výstavbou polyfunkčního objektu a sousední obytné skupiny; lze ji pak situovat do ulice Na Prosecké vyhlídce pro oba směry v koordinaci s řešením vjezdu do garáží polyfunkčního objektu.
Při novém řešení zastávky „U Kundratky“ lze oba směry přiblížit k sobě a doplnit přechodem před čely zastavujících autobusů, chráněném fyzickou překážkou v podobě dělícího ostrůvku. Tak lze zároveň dosáhnout žádoucího zpomalení projíždějících vozidel.

c) Doprava v klidu
Současný stav
Veřejná parkovací stání se v současné době v řešeném území nacházejí ve velmi omezené míře. Parkovací pruh je zřízen podél jižního okraje vozovky ulice Na Vyhlídce (pouze po „křižovatku“ s cestou Na Samotě), a parkuje se v ulici U Mateřské školy a místy lze využít prostor v šířkově nedefinované a málo zatížené ulici U Prosecké školy. Parkování a odstavování vozidel se jinak odehrává na vlastních pozemcích.
Návrh
Z hlediska nároků na dopravu v klidu musí být návrh nové zástavby v předmětném území řešen v souladu s vyhláškou č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze. Zvláště pak musí být zařízení pro dopravu v klidupřednostně řešena jako součást stavby nebo na pozemku stavby včetně komunikací pro zajíždění vozidel.
S ohledem na vztah řešeného území k přírodnímu prostředí je žádoucí minimalizovat nároky na zpevněné plochy sloužící potřebám dopravy v klidu a umísťovat je přednostně v rámci dispozičního uspořádání jednotlivých objektů.
Pro účely zpřístupnění proseckého podzemí a při vybudování občerstvení s vyhlídkou vzniknou nová parkovací stání určená návštěvníkům podél jižního okraje ulice Na Vyhlídce na parcelách č. 1132 resp. č. 117/24. V kombinaci kolmého a podélného stání v bezprostřední blízkosti uvažovaného vstupu do podzemí jsou navrhována celkem 8+2 stání a jedno stání v zálivu pro zájezdový autobus. Stání pro osobní automobily budou provedena na zatravňovací dlažbě.
V ulici Na Vyhlídce je možné vytvořit náhradou za ztracená parkovací stání při řešení vjezdů do navrhovaných objektů podél jižní hrany nová podélná stání v úseku mezi křižovatkami Na Samotě x U Prosecké školy.
Ulice navržené jako obytné mají problém dopravy v klidu převážně vyřešen odstavováním vozidel na vlastních pozemcích. Do návrhu je třeba počítat se stáními pro návštěvníky. Navržený počet parkovacích stání by neměl zabírat více než 20% celkové plochy uličního prostoru obytné ulice. Místa je vhodné zdůraznit odlišným druhem povrchu.

d) Cyklistická a pěší doprava
Současný stav
Samostatné cesty (stezky) pro pěší procházejí především přírodním prostředím území jižního svahu k Vysočanům a Libni, kde se nacházejí také Prosecké skály. Kromě rekreační funkce zajišťují prostupnost řešeného území ve směru sever - jih. Omezujícím faktorem praktické využitelnosti cest (např. pro snadné dosažení zastávky MHD Kelerka) je jejich špatný (zanedbaný) stav. Možná i proto nejsou intenzity pěších nijak velké. K odpočinku a vycházkám je tato část území ale rozhodně využívána. Řešeným územím nejsou v současné době vedeny žádné samostatné cyklistické trasy.
Návrh
Soustava pěších cest musí zajistit prostupnost území (spojení ulic Prosecké a U Prosecké školy), vstup do oblasti Amerika a vytvořit vycházkový (vyhlídkový) okruh pro návštěvníky přírodní lokality. Zůstane zachováno hlavní pěší spojení z Prosecké cestou Na Rozhraní ke komunikaci na západním okraji řešeného území a nově bude vybudován hlavní pěší přístup parkovými plochami ze sídliště Prosek.
Při řešení cyklistické a pěší dopravy musí být zohledněna omezení vyplývající z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb.

B5. TECHNICKÉ VYBAVENÍ

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

a) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Současný stav
Řešené území je zásobeno vodou z celoměstského systému zásobení z vodojemu Ládví II. Přes území prochází, v jeho západní části, nadřazený vodovodní řad průmyslového vodovodu dimenze DN 500, který propojuje vodojemy Střížkov a Prosek.
Ve stávajících komunikacích a chodnících řešené lokality jsou umístěny distribuční vodovodní řady o dimenzích DN 150 - 80.
Návrh
Zásobování vodou nově navrhovaných bytových domů Na Vyhlídce bude dle vydaného ÚRzajištěno pomocí nového vodovodního řadu DN 150. Tento řad bude napojen na stávající vodovodní řad DN 300 v Litoměřické ulici a bude veden novou severojižní komunikací do ulice Na Vyhlídce a propojen se stávajícím řadem DN 100 západně od křižovatky s ulicí Na Prosecké vyhlídce. Z nového řadu bude odbočovat do nové západovýchodní komunikace nový vodovodní řad DN 150. Jednotlivé bytové domy budou z těchto nových řadů napojeny novými přípojkami.
Ostatní nově navrhované objekty budou napojeny pomocí nově navrhovaných vodovodních přípojek na stávající vodovodní řady. Mimo veřejné komunikace bude nutno vést vodovodní přípojky v zóně 10 pravděpodobně po soukromých pozemcích, s nutností zřízení věcného břemene.
Průmyslový vodovodní řad DN 500, který prochází západní částí řešeného území, je dnes mimo provoz a plánuje se jeho rekonstrukce. S rekonstrukcí tohoto řadu může být spojena případná přeložka části řadu vyvolaná výstavbou domu, který je navrhován severně od ulice Na Samotě.
Návrhová potřeba vody, stanovená podle Městských standardů vodárenských a kanalizačních zařízení na území hl. m. Prahy, bude dosahovat 135 m3/den pro návrhový počet cca. 900 obyvatel.

b) ODKANALIZOVÁNÍ
Současný stav
Řešené území náleží do povodí stávající jednotné kanalizace zaústěné do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Území je odvodňováno Proseckým sběračem I a II o profilech 1000/1750 a 900/1600 mm (označení dle Generelu odvodnění), které vedou Proseckou ulicí po hranici řešeného území. Tyto nadřazené sběrače jsou zaústěny do dešťového oddělovače OK-13E.
Ve vlastním řešeném území jsou vedeny pouze místní stoky profilů do DN 400 ve stávajících komunikacích.
Návrh
Řešené území, z něhož jsou odpadní vody odváděny Proseckým sběračem, leží v povodí jednotné kanalizace. Tento založený systém pro odvádění odpadních vod bude v zásadě zachován i nadále.
Na severní část území je vydáno územní rozhodnutí „Bytové domy Na vyhlídce“, z něhož je převzat systém odkanalizování. Splaškové vody z této části jsou odváděny splaškovou sítí, vybudovanou v nově navržených ulicích, napojenou do jednotné stoky DN 300 v ulici U Prosecké školy. V souběhu se stokami splaškové kanalizace jsou vedeny stoky kanalizace dešťové, které budou napojeny do nové retenční stoky DN 1400 a z ní přes regulační uzávěr odváděny novou stokou do jednotné kanalizace.
Řešení odkanalizování západní části území mezi ulicemi Na Samotě a Na Vyhlídce je řešeno dle zpracovaných dokumentací, tj. novou stokou v ulici Na Samotě, která vede do ulice Na Vyhlídce, kde se napojuje na stávající kanalizaci DN 400. Do této stoky budou zároveň odvedeny splaškové vody ze zástavby navrhované jižně od ulice Na Vyhlídce v zóně 1, které bude z výškových důvodů nutno pravděpodobně přečerpávat. Z navrhovaného vstupního objektu do historického podzemí budou dle projektu odváděny pouze splaškové vody tlakovou kanalizací do stoky v ulici Na Vyhlídce. Dešťové vody budou likvidovány vsakem a s využitím územní retence na pozemcích. Dle Hydrogeologických a inženýrskogeologických podkladů pro retence srážkových vod na území hlavního města Prahy se navrhovaná zástavba nachází v oblasti svrchnokřídových pískovců, slepenců a písčitých slínovců, které mají dobrou průlinovou a puklinovou propustnost.
Ostatní navrhované objekty jsou navrhovány podél komunikací, ve kterých jsou uloženy stávající stoky, do nichž je možno objekty odvodnit. Mimo veřejné komunikace bude nutno vést kanalizaci v zóně 10 pravděpodobně po soukromých pozemcích, s nutností zřízení věcného břemene.

c) VODNÍ TOKY
Současný stav

Řešené území náleží do povodí Rokytky, protékající cca 600 m jižně od lokality. V dotčeném území ani v nejbližším okolí se nenachází vodní toky ani vodní plochy.

ENERGETIKA

a) ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Současný stav
Do řešené lokality zasahují ze severu koncové úseky tepelných rozvodů soustavy CZT EMĚ-Praha. Na dálkové teplo jsou napojeny objekty Na Vyhlídce čp. 410 (Obvodní soud pro P-9) a čp. 411 a dále areál firmy Pragis holding a.s.
V řešeném území se nachází pouze jeden tepelný zdroj kategorie Rezzo 2 v ZUŠ U Prosecké školy 92 (instalovaný výkon 0,33 MW, palivo zemní plyn).
Ostatní zástavba bytových činžovních domů, vybavenosti a rodinných domků je převážně plynofikována, ojediněle se vyskytuje zásobování teplem na bázi elektrické energie a pevného paliva. Objekty jsou zásobovány z malých spalovacích zdrojů nebo lokálními tepelnými zdroji.
Návrh
Zásobování teplem navrhovaného obytného souboru Na Vyhlídce bude dle vydaného ÚR zajištěno ze soustavy CZT EMĚ-Praha. Pro napojení bude využita stávající tepelná přípojka pro areál Pragis, na které bude vybudována nová šachta a z ní budou vedeny nové horkovodní rozvody k jednotlivým navrhovaným objektům. Navrhované objekty v zónách 1 a 13 navrhujeme prioritně zásobovat z CZT. Pro vstupní objekt do historického podzemí Proseka je dle dokumentace k ÚŘ uvažováno s instalací tepelného čerpadla jako zdroje tepla.
Zásobování teplem ostatní navrhované zástavby v řešené lokalitě lze řešit objektovými nebo lokálními zdroji tepla na bázi zemního plynu, případně elektrické energie nebo alternativními zdroji tepla.

b) ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM
Současný stav
Přes řešené území nejsou vedeny nadřazené plynovodní řady. Území je zásobováno zemním plynem z VTL okružního plynovodu s odbočkami č. 56 DN 500 a č. 204 DN 150 prostřednictvím VTL/STL RS č. 346 Horní Libeň (5000 m3/h, 100 kPa, Prosecká, P8) a č. 303 Libeň(40000 m3/h, 100 kPa, Podvinný mlýn, P8). V případě potřeby lze území zásobovat z VTL/STL RS č. 314 Prosek (10000 m3/h, 100 kPa, Čakovická, P9). Uvedené regulační stanice jsou umístěny mimo řešené území a jsou dostatečně kapacitní pro zásobování řešeného území zemním plynem. V jižní a východní části řešené lokality jsou vedeny STL plynovodní řady a v blízkém okolí řešeného území NTL plynovodní rozvody.
Návrh
Řešené území je navrhováno zásobovat zemním plynem ze stávajících nadřazených plynovodních sítí a plynárenských zařízení prostřednictvím VTL/STL RS Horní Libeň, Libeň- Podvinný mlýn a z VTL/STL RS Prosek umístěných mimo řešené území. Novou zástavbu je navrhováno napojit na stávající STL plynovodní řady v ul. Prosecká (DN 150), Na Vyhlídce (DN 110) a U Prosecké školy (DN 63), které jsou dostatečně kapacitní.

c) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Současný stav

Zásobování elektrickou energií je zajišťováno z transformovny TR 110/22 kV - Východ dvoustupňovou sítí prostřednictvím rozpínací stanice RS 1750. V distribuční síti 22 kV jsou dále zapojeny tři transformační stanice. Řešeným územím podél jeho jižní a východní hranice prochází trasy distribučních kabelů 22kV.
Návrh
Zásobování elektrickou energií navrhovaných 194 b.j. a vybavenosti Na Vyhlídce (zóna 15) je dle vydaného ÚR řešeno napojením objektů z nové samostatně stojící transformační stanice TS 22/0,4 kV do výkonu 630 kVA, umístěné při severojižní komunikaci u navrhovaného bytového domu D. Stanice bude zasmyčkovaná novým kabelem 22 kV do trasy stávajícího kabelu v Litoměřické ulici, propojujícího RS 1750 a TS 2456. Stávající trafostanice TS 5208 bude zrušena. Z nové TS budou vyvedeny kabelové vývody 1 kV, které budou přes rozpínací a jistící skříně napojovat nové objekty a propojovat stávající sekunderní sítˇ.
V distribuční síti 22 kV jsou dále zapojeny transformační stanice TS 3731 a TS 2798. Nově navrhovaná zástavba v západní části řešené lokality bude napojena na TS 3731, ve východní části z TS 2798. Řešeným územím podél jeho jižní a východní hranice procházejí trasy distribučních kabelů 22kV propojující jednotlivé transformační stanice.
Veřejné osvětlení nové severojižní komunikace mezi ulicí Litoměřickou a Na Vyhlídce bude osvětleno novými svítidly Schréder 70 W na stožárech výšky 6m s propojením do stávající sítě veřejného osvětlení.

d) TELEKOMUNIKACE
Současný stav
Český Telecom, a.s. provedl obnovu sdělovací sítě v této oblasti v roce 1994. Síť je napojena z ATU Prosek, převážná většina objektů ve vymezeném území je na tuto síť napojena. Nad řešenou lokalitou je vedena stávající radioreléová trasa (RR trasa) Českého mobilu.
Návrh
Řešená oblast je napojena ze stávající ATÚ Prosek Českého Telecomu, a.s. Vzhledem k tomu, že jiný operátor v této oblasti nebyl zatím zjištěn, je další úvaha o možném připojení řešena z ATÚ Prosek. Telefonizaci podél ulice Prosecké je možno zajistit využitím stávající rezervy pro pokrytí navrhované výstavby. Obytná výstavba Na Vyhlídce (zóna 17), bude napojena ze stávající komory 1016/49 při ul. Litoměřické přes TR 815 na ATÚ Prosek.
S ohledem na skutečnost, že další stávající kabelové rezervy v této oblasti již nejsou, pro další navrhované objekty ve vymezeném území je třeba vyvést samostatný kabel z TR 815 v ul. Vysočanské úložnou trasou ul. Bílinskou, Litvínovskou a Veltruskou do ul. Litoměřické a podél západní hranice bytové výstavby Na Vyhlídce do ul. Na Vyhlídce. Touto ulicí bude nová trasa směřovat do ul. U Prosecké školy. Z této nové trasy bude zabezpečena telefonizace všech zbývajících objektů.
Uvedené návrhy napojení plánovaných objektů na technickou infrastrukturu jsou pouze orientační, po zpracování detailnějších urbanistických návrhů bude nutno návrh napojení projednat s provozovateli jednotlivých systémů technického vybavení.

C. POŽADAVKY NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ(REGULATIVY)

C1. Základní požadavky na výstavbu
Lokalita se nachází v území s archeologickými nálezy ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. V případě realizace novostaveb v daném území bude příslušné organizaci umožněno provedení archeologického výzkumu. Jeho zajištění je nutno projednat v dostatečném předstihu před zahájením zemních prací.
S ohledem na zvláštní režim týkající se přírodní památky Prosecké skály a jejího ochranného pásma, vyplývající zejména z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stavební a jiná činnost v této zóně podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody, který se vydává ve správním řízení.
Návrh další stavební činnosti v řešeném území bude vycházet ze závěrů studie „Prosecké skály – inženýrskogeologické posouzení“ (RNDr. Ing. Jiří Zámek, GET s.r.o., 2004). V rámci zpracování podrobnější dokumentace bude třeba provést podrobné posouzení inženýrskogeologických poměrů zájmového území (geologické, hydrogeologické a základové poměry, klasifikace a zatřídění hornin a zemin dle ČSN 731001 "Základová půda pod plošnými základy" a ČSN 733050 "Zemní práce").

C2. Požadavky na způsob zástavby a základní regulace
Dle způsobu využití a charakteru bylo území rozděleno na zóny (viz schéma na konci studie). Základní charakteristika navrhované zástavby v jednotlivých zónách území je uvedena v tabulce zón.
Základní regulativy (umístění a výšky nově doplňovaných objektů) jsou uvedeny v situaci. U vybraných objektů v strategických polohách (1A, 7A, 7B, 10A, 10B, 10C, 12A) jsou regulativy podrobněji doloženy řezy a zákresy do fotografií. Území je prověřeno zákresy v dálkových pohledech a v počítačových vizualizacích. Počítačové vizualizace jsou ponechány pouze v základních objemech bez architektonického tvarosloví objektů a střech.
Pro řezy a zákresy do fotografií a panoramat bylo využito 3D vizualizací, které byly pořízeny v ArcGIS nadstavbě 3D Analyst za použití dat pořízených organizací IMIP - 3D (Digitální model terénu, digitální model zástavby a ortofotomapy).
Pás území jižně od ulice Litoměřické (severně ulice Na Vyhlídce)

ZÓNA 13 - torzo tří vilových objektů dle původní regulace doplní tři solitérní objekty. Hlavní hmoty jsou situovány dovnitř území tak, aby byla potvrzena kvalitní zeleň a ukončena stávající enkláva vilové zástavby. Skupina hodnotných stromů na pozemku 192/1 při ulici Na Vyhlídce zůstane respektována.
13A - vilový dům (max. výška římsy VŘ=296 m n.m.)
13B - atypický bytový dům, (max. výška římsy VŘ=301 m n.m.)
13C - atypický bytový dům respektující projekt v územním řízení.

ZÓNA 14 – parkově upravená plocha. Terén bude nově svahován od zástavby areálu Pragis (zasypané prvé podlaží na terénu). Pozemkem projde komunikace pro obsluhu zóny 13 ve stopě dnešního chodníku, založená jako zklidněná s pohybem vozidel i pěších v jedné úrovni, a pěší cesty sever - jih směřující k navrženému přechodu ulice Na Vyhlídce. Jihozápadní část parkového pásu na oploceném soukromém pozemku bude respektovat parkovou úpravu.

ZÓNA 15 - zahrnuje transformační areál Pragis, který byl do zastavovacích podmínek převzat s regulacemi dle vydaného územního rozhodnutí čj. OUR MHMP 158863/03 ze dne 22.12.2003. Výšku a kapacitu podlažních ploch objektů 15 A-X je nutno považovat za maximální.

Pás území jižně od ulice Na Vyhlídce
ZÓNA 1 (viz detailní regulace C6) - staticky narušené objekty bývalé mateřské školy a rodinný dům budou nahrazeny pěti deskovými objekty 1A (max. výška římsy 296,5). Podél ulice Na Vyhlídce budou objekty propojeny jednopodlažní podnoží s přístupnou terasou od ulice Na Vyhlídce (max. výška terasy podnože 290 m. n. m.). Poslední podlaží objektů je ustoupeno k severu směrem k ulici Na Vyhlídce a dále výrazně směrem k jihu, kde tvoří ustoupení terasu (max. VŘ=299,5 m.n.m.). Stavební čára k ulici Na Vyhlídce je vedena 10 m od vozovky, hloubka zástavby max. 32 m, odstupy objektů min. 14 m. Výstavba vyžaduje podrobný geologický průzkum a odborný posudek potvrzující způsob založení. Na pozemku nejsou přípustné doprovodné stavby. Oplocení v kontaktu s přírodními a parkovými plochami bude tvořit souvislá zeleň.
Stávající funkční vymezení ÚPn smíšené městského typu (SVM) bude nahrazeno v severní části funkcí OV – všeobecně obytné, která lépe odpovídá požadavkům území, v jižní části (nad poddolovaným územím) bude funkční využití změněno na PP3 – parkově upravené plochy. Míra využití území, vypočítaná pro navazující charakteristickou strukturu zástavby mezi ulicí Na Vyhlídce a Nad Kundratkou, odpovídá KPP = 0,45, což na původní funkční ploše SVM umožňuje maximální hrubou podlažní plochu nové zástavby HPP = 5900 m2. Vzhledem ke zmenšení zastavitelné plochy OV oproti původní ploše SVM vychází pro HPP = 5900 m2koeficient podlažních plochKPP= 0,8, což odpovídá kódu míry využití území D8.
S ohledem na zvláštní režim týkající se přírodní památky Prosecké skály a jejího ochranného pásma, vyplývající zejména z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stavební a jiná činnost v této zóně podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody, který se vydává ve správním řízení.
Regulativy jsou podrobně doloženy v grafické příloze C6. Deskové objekty řazené kolmo k ulici Na Vyhlídce splňují požadavek max. prostupu zeleně dovnitř k ulici Na Vyhlídce a zároveň nepůsobí hmotně v dálkových pohledech. Soustředění zástavby do severní části pozemku nepřekračuje hloubku stávající zástavby, toto ustoupení je z pohledových důvodů nezbytné a současně umožňuje ponechání okrajového pásu nad proseckým podzemím pro parkovou úpravu. Plná plocha se negativně projeví zejména z východu, kde navazuje otevřená parková plocha. Prostorové působení objektů zjemní ustoupení posledního podlaží k ulici Na Vyhlídce a hluboké odstoupení tohoto podlaží směrem k jihu. Změna výšky objektu se projeví kladně i vzhledem ke klesajícímu terénu. Objekt doporučujeme doplnit popínavou zelení. Je třeba využít veškerých architektonických prostředků, které kladně ovlivní a sníží hmotnost objektů a kontrast se stávající řádkovou zástavbou tvořenou jednotlivými objekty.
Návrh stavby je doporučeno doložit zákresy do fotografií (z ulice Na Vyhlídce, zevnitř východní parkové plochy a v dálkovém pohledu od bobové dráhy v ulici Prosecké).

ZÓNA 2 – nově vymezený parkový pás v okraji proseckých svahů zahrnuje i pozemek sloužící skautům. V rámci parkových úprav bude respektováno realizované zázemí i sportovní a rekreační využití. Pozemek bude vymezen zelení. Objekt zázemí skautů je možné přemístit do severní části zóny 1 a stávající objekt odstranit. Podobně se počítá s odstraněním staticky narušeného objektu stávajícího rodinného domu.
S ohledem na zvláštní režim týkající se přírodní památky Prosecké skály a jejího ochranného pásma, vyplývající zejména z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stavební a jiná činnost v této zóně podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody, který se vydává ve správním řízení.

ZÓNA 3 – park. Vstup do podzemí je řešen vyhlídkovým objektem 3A (max. 2 podlaží) s restaurací ve 2. podlaží. Prvé nadzemní podlaží zůstává v parteru otevřené a průchozí do přírodních ploch. Objekt leží v hlavní pěší ose parku a bude navržen jako součást celkových parkových úprav v zóně 3. Při výstavbě objektu i vymezení pozemku bude využito zásadně přírodních materiálů a popínavé zeleně. Parkování bude zajištěno v rámci ulice Na Vyhlídce.
S ohledem na zvláštní režim týkající se přírodní památky Prosecké skály a jejího ochranného pásma, vyplývající zejména z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stavební a jiná činnost v této zóně podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody, který se vydává ve správním řízení.

ZÓNA 4 - zastavitelná plocha se třemi realizovanými objekty při ulici U Prosecké školy. Chybné umístění těchto objektů mimo uliční frontu se nepříznivě projevuje ve vizuálním kontaktu stavby parc. č. 117/28 a hrany svahu nad proseckými skalami.
Vzhledem k nově trasované pěší cestě nad proseckými svahy je nezbytné, aby jižní hranice pozemku 117/27 a 117/28 ustoupila o cca 3m a bylo tak umožněno založit pěší cestu. Vykoupit dále navrhujeme min. 3,5 m široký průchod na pozemku 117/19 jako nástup na pěší cestu z ulice U Prosecké školy.
Při ulici Na Vyhlídce jsou doplněny dva solitérní rodinné domy 4A a 4B, ve stavební čáře 10 m od ulice, max. výška římsy 297 m.n.m. Výstavba vyžaduje podrobný geologický průzkum a odborný posudek potvrzující způsob založení. Na pozemku nejsou přípustné doprovodné stavby. Oplocení v kontaktu s přírodními a parkovými plochami bude tvořit souvislá zeleň.
Maximální hrubá podlažní plocha, stanovená v tabulce základních charakteristik navrhované zástavby, přesahuje závazné kapacity dané ÚPn. Vzhledem k exponované poloze je nutno o úpravu koeficientů míry využití požádat individuálně a bude provedena pro každý objekt zvlášť na základě posouzení konkrétního projektu.
S ohledem na zvláštní režim týkající se přírodní památky Prosecké skály a jejího ochranného pásma, vyplývající zejména z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stavební a jiná činnost v této zóně podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody, který se vydává ve správním řízení.

ZÓNA 5 - stabilizovaný blok solitérních rodinných domů bude doplněn při ulici Na Vyhlídce rodinným domem 5A (max. výška římsy297 m.n.m.), řadovou rodinnou zástavbou 5B (max. výška římsy 298 m n.m.), staticky narušený dům možno nahradit objektem 5C (max. výška římsy 293 m n.m.) za podmínek stanovených podrobným geologickým průzkumem a odborným posudkem potvrzujícím způsob založení.
Maximální hrubá podlažní plocha, stanovená v tabulce základních charakteristik navrhované zástavby, přesahuje závazné kapacity dané ÚPn. Vzhledem k exponované poloze je nutno o úpravu koeficientů míry využití požádat individuálně a bude provedena pro každý objekt zvlášť na základě posouzení konkrétního projektu.

ZÓNA 6 - stabilizovaný blok solitérních rodinných domů a bytové novostavby možno doplnit rodinným domem 6A (max. výška římsy 291 m n.m.) za podmínek stanovených podrobným geologickým průzkumem a odborným posudkem potvrzující způsob založení.

ZÓNA 7 (viz detailní regulace C7) - stabilizovaný blok domů je možno doplnit ve východní části (parc.č. 73 a 1123/2) objektem 7A navazujícím v uliční frontě Na Vyhlídce na objekt č.82 (hloubka zástavby max. k jižní hranici parcely 74, z ulice Na Vyhlídce 3 nadzemní podlaží, výška římsy objektu max. 298,3 m n.m., šikmá střecha – doporučen tvar valbový), v jižní části možno realizovat dvoupodlažní část sloužící jako terasa s výškou cca 289 m n.m..
na pozemku 71 a 1123/3 možno umístit objekt 7B o 3 podlažích z ul. Na Proseku, s výškou římsy max. 293 m n.m., se stanovou střechou a terasou navazující na terasu objektu 7A.
Objekt doplňuje otevřený štít domu čp. 82, s výhodou využívá terénního rozdílu, včetně napojení na nižší část s terasou objektu čp. 82, která dále propojuje i objekt 7B. Části nad terasou tvoří dvě oddělené hmoty každá patřící do jiné charakterově rozdílné struktury. Jednotlivé odstupy nutno respektovat tak, aby nedošlo k spojení, ani nepříznivému kontaktu s kvalitním solitérem čp. 45. Dopravní obsluhu možno zajistit z ulice Na Proseku.
Návrh stavby je doporučeno doložit zákresy do fotografií, z ulice Na Vyhlídce, z ulice Na Proseku a z ulice U Prosecké školy.

ZÓNA 8 - stabilizovaný blok domů, kde není uvažováno doplnění.

Území na jih od ulice U Prosecké školy
ZÓNA 9
Na západním okraji budou doplněny dva solitérní rodinné domy 9A (převzatý projekt v územním řízení) a 9B (max. výška římsy 287 m.n.m.), oba za podmínek stanovených podrobným geologickým průzkumem a odborným posudkem potvrzujícím způsob založení. Pozemek objektu 9A bude respektovat prostup pěší cesty po severozápadní hranici v rozsahu pozemku 30/6 a 30/9. Zúženou část pozemku ve strmém svahu je doporučeno parcelovat a přičlenit k pozemkům 52, 54, a 55, tato parcelace však není podmínkou. Oplocení severozápadní hranice pozemku bude provedeno souvislou zelení
Podél ulice U Prosecké školy bude doplněna uliční fronta dvěma dostavbami: objekt 9C (dostavba proluky,max. výška římsy 287 m.n.m.) a objekt 9D (nárožní,max. výška římsy 286 m.n.m.)

ZÓNA 12 - zástavba solitérních rodinných domů v uliční frontě ulice U Prosecké školy bude doplněna dvěma rodinnými domy 12A a 12B. Dům 12A leží v obdobné pohledově exponované poloze jako realizovaný objekt na pozemku 117/28, jeho poloha a výška byly proto ověřeny řezy ve svazích proseckých skal i v pohledech a stanoveny regulace (stavební čára 3m od vozovky ulice U Prosecké školy, hloubka zástavby 10 m, max. výška římsy 289 m.n.m., max. výška hřebene 292 m.n.m., šikmá střecha). Nezbytný je podrobný geologický průzkumem a odborný posudek potvrzující způsob založení. Dům 12B(stavební čára 3m od vozovky ulice U Prosecké školy, hloubka zástavby max. 15 m, max. výška římsy 289 m.n.m.)
Pro nově koncipovaný prostup "horní " cesty nově vedené na hraně svahu je nutno provést úpravu již provedené přeparcelace a posunout jižní hranici ve střední části o cca 3m tak, aby „horní“cesta mohla plynule projít bez zásahu do skalních výstupů. Jižní oplocení pozemků bude provedeno souvislou zelení. Vykoupit dále navrhujeme min. 3,5 m široký průchod na pozemku 117/19, jako nástup na pěší cestu z ulice U prosecké školy.
Regulativy objektu12A jsou podrobně doloženy v grafické příloze C9.
Maximální hrubá podlažní plocha, stanovená v tabulce základních charakteristik navrhované zástavby, přesahuje závazné kapacity dané ÚPn. Vzhledem k exponované poloze je nutno o úpravu koeficientů míry využití požádat individuálně a bude provedena pro každý objekt zvlášť na základě posouzení konkrétního projektu.
S ohledem na zvláštní režim týkající se přírodní památky Prosecké skály a jejího ochranného pásma, vyplývající zejména z ustanovení §§ 36 a 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stavební a jiná činnost v této zóně podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody, který se vydává ve správním řízení.

ZÓNA 16 - zahrnuje prosecké svahy s přírodní památkou Prosecké skály a její ochranné pásmo. Ve východním okraji vstupují svahy do soukromých zahrad. Součástí území je nově vedena „horní“ cesta po hraně svahu s novým napojením ve svahu do dolní cesty a do ulice Na Rozhraní.

Území podél ulice Prosecké
ZÓNA 9 - souvislá uliční fronta bude doplněna v proluce objekty 9E o max. výšce římsy 274,5 m.n.m. a 9F o max. výšce římsy 276 m.n.m., které budou respektovat hloubku stávající zástavby

ZÓNA 10 - volné pozemky při ulici Prosecké umožňují současný pěší prostup zelenými svahy do ulice U Prosecké školy. Tento prostup bude zachován a veden průchodem min. šířky 3,5 m podél objektu č. 75 a dále mezi nově navrhovanými rodinnými domy.
Dvě řady objektů nad sebou budou na sobě závislé přístupy a obsluhou technické infrastruktury, podél ulice Prosecké. Objekt 10A zajistí potřebná parkovací stání v parteru a bude respektovat min. odstupy od stávajících objektů č.75 (parc. č. 35) a 96 (parc. č. 31) o min. šířce 4 a 2,5m tak, aby mohlo být zachováno prosvětlení ve štítech. Respektována bude max. výška římsy 269 m.n.m, plochá valbová střecha zařazuje objekt do uliční fronty ulice Prosecké. Paralelně řazené rodinné domy 10B a 10C jsou založeny na hranici zástavby 30m od okraje vozovky ulice Prosecké, max. výška římsy 273 m.n.m. a výška ustupujícího podlaží max. 276 m.n.m. Výstavba je vázaná na podmínky stanovené podrobným geologickým průzkumem a odborným posudkem potvrzujícím způsob založení. Žádoucí je vymezení zástavby směrem k přírodní památce zelení nebo atypickou přirozenou formou s využitím přírodních materiálů.
Skupinu doplní individuální rodinný dům 10D na pozemku 30/2 (převzatý projekt k územnímu řízení). Pozemek domu musí zajistit přístup k zahradám uvnitř území, které nemají možnost samostatného přístupu a zůstanou nezastavěny. Opěrná stěna k ulici Prosecké bude zachována.
Regulativy jsou podrobně doloženy graficky (C8)

ZÓNA 11 - stabilizovaná zástavba respektuje uliční frontu Prosecké a Na Rozhraní, dostavba je možná v jediné proluce objektem 11A. max. výška římsy268 m.n.m. Vnitřní zahrady domů zůstanou nezastavěné, žádoucí je jejich vymezení směrem k přírodní památce zelení neb atypickou přirozenou formou s využitím přírodních materiálů

Hlavní regulativy a bilance:

 

ÚPn SÚ HMP

zastavovací podmínky

Plocha řešeného území (m2)

136 477

136 477

Z toho zastavitelné (m2)

100 524

91 814

Nezastavitelné (m2)

35 953

44 663

V území se dnes nachází 43 obytných a 19 nebytových objektů. Navrhováno je dalších 48 objektů, z toho 32 rodinných domů a 14 bytových domů. (10 bytových domů je součástí navrhované zástavby dle ÚR 158865/2003/OST/Bd – Bytové domy Na Vyhlídce).
V řešeném území je v současné době cca 74 bytů, ve kterých žije cca 210 obyvatel, převážně v rodinných domech.
V nové zástavbě je navrhováno cca 270 bytů, z toho 60 v rodinné zástavbě a 210 v bytových domech. Předpokládá se nárůst cca 630 nových obyvatel.
Regulační podmínky navrhují celkovou kapacitu území objektů, ve kterých bude cca 344 bytů pro cca 840 obyvatel.

C3. Požadavky na funkční využití
Funkční vymezení ploch bylo upraveno tak, aby odpovídalo majetkoprávním vztahům a respektovalo navrhované využití pozemků. Zvlášť je vyjádřen nezbytný uliční a veřejný prostor s patrnou kresbou možného okraje vozovky a parkování. Odděleny byly části, které je žádoucí dále nedoplňovat zástavbou. Veškeré změny ve funkčním vymezení jsou patrné z výkresu č. C5a. Vymezení je doporučením pro provedení změny územního plánu. Návrh zástavby ale respektuje platný územní plán i bez nutnosti provedení změny.

C4. Požadavky na míru využití území
Kód míry využití území je nově stanoven pouze pro funkční plochu OV v zóně 1, která byla dosud jako zastavěné území bez kódu. U ostatních dostaveb je stanovena maximální kapacita hrubých podlažních ploch dle metodiky výpočtu UPn a uvedena v tabulce zón. Vzhledem k exponované poloze nebyly koeficienty míry využití území upravovány, o úpravu je nutno požádat individuálně a bude provedena pro každý objekt zvlášť na základě posouzení konkrétního projektu.
V rámci vymezení zástavby je možný rozsah zastavitelné plochy zdůrazněn tmavším odstínem barvy.

C5. Půdorysné regulace
Půdorysné regulace jsou určeny stavební čárou, kterou je nutno dodržet, a hranicí zástavby, ze které je možno ustoupit, ale nemůže být překročena. Plocha uzavřená těmito čarami vymezuje možný prostor pro zástavbu. Určena je dále stávající i navržená uliční fronta. Označeny jsou možnosti vjezdů, zastávky autobusů, stanoviště kontejnerů. Samostatně jsou označeny významné stávající stromy a doporučené výsadby alejí.
Výkresy: Náhled výkresu , velký výkres (2530 x 1744 bodů)

C6. Prostorové a výškové regulace
Prostorové regulace jsou dány počtem podlaží (v tabulce uveden počet nadzemních podlaží včetně podlaží ve svahu), výškou římsy, tvarem střechy a způsobem zástavby. Požadované individuální odlišnosti jsou specifikovány v textu i v tabulce zón.

C7. Doporučené změny a úpravy územního plánu
Viz výkres č. C5a.
Ke změně územního plánu je doporučeno:
zóna 1 - omezení rozsahu zastavitelné plochy SVM, změna funkčního využití z funkce SVM na OV, v jižní části parkově upravená plocha PP3
- vložení míry využití území pro OV – kód D8
zóna2 - prostor pro skautskou základnu řešen v rámci parkově upravené plochy PP3
zóna3 - úprava rozsahu parku a parkově upravené plochy PP
zóna4 - úprava rozsahu plochy OC dle majetkoprávních vztahů a možné zastavitelnosti
zóna10 - vymezení pozemků zahrad (PSZ) a upřesnění hranic dle majetkoprávních vztahů,
zóna11 - vymezení pozemků zahrad (PSZ)
zóna 14 - upřesnění hranic funkční plochy PP dle projektu Bytové domy Na Vyhlídce (ÚR č.j. MHMP 158863/03)

C8. Schéma vymezení zón
výkres je dostupný z úvodní informační stránky "Zastavovací podmínky Prosek-Amerika"

C9. Tabulka základních charakteristik navrhované zástavby