Jste zde

Kostel sv. Václava na Proseku

Římskokatolická farnost při kostele sv. Václava, U Proseckého kostela 3/5, Praha 9
tel.:  286 891 071, bezbariérový vstup

Pravidelné bohoslužby :  
Po, St, Pá  -   18.00
      Čt, So  -     8.00
           Ne  -     8.00, 10.00, 18.00

Přehled bohoslužeb v Praze ZDE                                  

KOSTEL SV. VÁCLAVA na Proseku

Přemyslovský kníže Václav byl před kostelem ve Staré Boleslavi zavražděn svými odpůrci, a to na příkaz vlastního bratra Boleslava, který si tak uvolnil cestu k vládě. Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou. Svatému Václavu je zasvěcena řada katolických chrámů.
Nejznámější je bezesporu kostel sv. Václava na Proseku, jeden z nejstarších v Praze.

Podle legend byl založen už knížetem Boleslavem II. v roce 970, ale původní románská trojlodní bazilika byla postavena pravděpodobně až ve druhé polovině 11. století. V roce 1421 za husitských bouří byl kostel zapálen a pobořen. Neblahou historickou roli sehráli i Švédové, jedno, zda to bylo podle pramenů v roce 1639 nebo až při obléhání Prahy o devět let později. Zásluhu na  obnově kostela má „Arnošt z Boží Milosti sv. římské církve Praedix presbytér kardinál z Harrachu, arcibiskup Tridentský, sv. říše římské kníže, stolice sv. apoštolské zrozený legát, království českého primas, J. M. Cís. Skutečná tajná rada a bojujícího řádu křížovníkův s červenou hvězdou v Čechách, Moravě, Slezsku a Polsku nejvyšší jeneralmistr“, který v listině ze dne 9. května 1667, adresované pražskému magistrátu a záduší sv. Martina, pod jehož duchovní zprávu tehdy Prosek náležel, vyzval ke zvelebování chrámů Páně, mimo jiné také zdejšího sv. Václava: „ …přitom také z štědrosti a dobročinnosti své postačitelnou křesťanskou pomoc učinili, odkudžby často chrám Páně sv. Václava na Prosíku, před hrozící ruinou zachován, k svému předešlému zvelebení přiveden, rouchem k službám Božím přináležejícím i jiným k okrase téhož kostela patřícími potřeba zaopatřen a lovem tak okrášlen býti mohl, aby se v něm bez ourazu počestnosti, která se slušně při službách Božích zachovávati má, budoucně též služby Boží volně vykonávati, a tudy milosrdný Bůh stvořitel a spasitel náš neustále ctěn a chválen, též pobožně připomenutý sv. Václav v tomto království českém zveleben býti mohl.“
Tento na dnešní dobu květnatý apel došel náležité odezvy a mohlo se začít s opravami. Kostel tak dostal cibulovitou věž a zvony, které nakonec skončily coby surovina pro rakousko-uherský zbrojní průmysl.

Kostel na Svatováclavské cestě
V minulosti tady působila řada osobností, mezi jinými i pozdější kardinál Josef Beran. Na zdejším hřbitově, který už má jen historický charakter, ale parkovou úpravu, je pohřbena například přítelkyně Karla Havlíčka Borovského česko-polská spisovatelka Honorata Zapová-Wisniovská a indolog profesor František Čupr, který jako první k nám uvedl i indickou Bhagavadgítu a čínský spis Tao-te-ťing .
To, proč v tehdy takové nepatrné vesničce byl postaven takový – byť nevelký – kostel ku poctě svatého Václava, se nakonec logicky kladlo do souvislostí s poutní Svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi, kudy bylo neseno Palladium. (Jde o měděný reliéf velikosti 19x13,5 cm zobrazující Pannu Marii s Kristem. Podle legendy jej nosil na prsou největší český světec sv. Václav, po jehož smrti ve Staré Boleslavi roku 935 byl zakopán do země a později náhodně nalezen - pozn. aut.)

Život farnosti na periférii velkoměsta
„Zdejší farnost oplývá všemi klady i zápory dané existencí na periférii velkoměsta. Dá se říci, že na rozdíl od středu města, kde díky turismu je návštěvníků více, u nás je klientela stálejší. Pravda, obyvatelstvo původního proseckého sídliště časem zestárlo, ale nová výstavba přivádí nové lidi a tak se dá říci, že naše farnost je biologicky obměňována,“ říká nynějším správce ThDr. Stanislav Prokop. „Protože náš kostel je zasvěcen patronu českého národa, je naší stěžejní slavností Svatováclavská pouť, od roku 1990 plně iniciovaná městským úřadem. Chloubou je určitě chrámový sbor, jen by bylo potřeba více mužských hlasů. Problémem všech starých kostelů – tedy i našeho – je zázemí, kde bychom se mohli scházet i mimo pravidelné mše. Určitě nekrásnější setkání je s mladými lidmi při přípravě ke sňatku. Místnost na faře je však nedostačující,“ posteskl si ThDr. Prokop.
Jinak ovšem díky dobré akustice a kvalitním varhanům se v bazilice pořádají koncerty nejen duchovní hudby. Řadu let se například koná v průběhu září cyklus Devětkrát s Devítkou a některé koncerty jsou právě v kostele sv. Václava.
„Bazilika nutně potřebuje nový plášť, požádali jsme o grant a věřím, že svépomocí všechno zvládneme,“ vyslovil naději správce farnosti sv. Václava na Proseku ThDr. Stanislav Prokop.

Stanislav Prokop , ThDr. (*9. 7. 1946 v Praze). Římskokatolický kněz (o. 26. 6. 1971, Praha). Od roku 1983 působí jako odborný asistent na Katolické teologické fakultě UK v Praze, kde přednáší pastorální teologii. Od roku 1979 farářem u kostela sv. Václava na Proseku.

Info k historii kostela ZDE

 

Související dokumenty