Jste zde

Z Prahy 9 na Betlémské náměstí

 

S Vysočany, Prosekem, Hrdlořezy se nesetkáváme jen u
nás, ale často na souvislost s těmito místy narážíme při listování
dějinami nebo cestováním po naší vlasti.

Dnes jsme se podívali do vnitřní Prahy v touze seznámit
se s doklady orientální kultury. Navštívili jsme proto místo, kde se můžeme
s kulturou a zvyky orientálních národů seznámit - Náprstkovo muzeum.
Roduvěrný Pražák připomene, že jsme byli u Halánků, jak je tento dům, který
skrývá poklady tohoto muzea, dodnes nazýván. A zde je první setkání
s naším bydlištěm, s libeňskou částí Prahy 9 a s Prosekem...

 

Drahobejlova ulice a
Krocínka; jak to souvisí?

V blízkosti
betlémské kaple stával už někdy v 15. století dům, který nechal jeho
majitel, primátor Václav Krocín z Drahobejle v 16. století přestavět
do podoby, v jaké jej vidíme dnes. Tento dům ale nebyl jen tak obyčejný.
Měl zvláštní výsadu. Všichni jeho vlastníci měli právo vařit pivo, byl to tedy
dům právovárečný. V druhé polovině 17. století koupil dům sladovník Jan
Halánek z Jičína a tak dům přišel ke svému jménu - u Halánků. Po něm
získali dům Fingerhutovi, jak bylo tenkrát obvyklé poněmčovat naše poctivá
česká jména, aby se písařům snáze zapisovala do úředních lejster. To se ale
nelíbilo jeho synu Vojtěchovi a vymohl si, že se bude po svých předcích psát
česky - Náprstek. A ne Adalbert, ale Vojtěch. Jeho otec pracoval
v pivovaře u Halánků jako sládek. Než si ten dům koupili, bydleli na
Uhelném trhu u Šturmů. Se jménem tohoto náměstí měl Vojtěch Náprstek taky
svízel. Někdejší Zelný trh byl dobovým stylem překřtěn na německý Kohlmarkt  pozdější upravovatelé nepřihlédli k původnímu
názvu a přeložili název na Uhelný trh. A tak to  zůstalo dodnes. A zde se 17. dubna 1826
narodil Náprstkům chlapec, kterému dali jméno Vojtěch.

Tak vida! Dům přestavěný
primátorem Václavem Krocínem z Drahobejle nás přivedl do Drahobejlovy ulice a
na Krocínku. Aby těch souvislostí s Prahou 9 nebylo málo, tak se
k našemu příběhu připojí i Vysočany...

Když bylo Vojtěchovi
Náprstkovi deset let, vstoupil na pražské Akademické gymnázium, kde byl
ředitelem Josef Jungmann. V témže roce tam nastoupil i jakýsi Tomáš
Jelínek, syn vysočanského rychtáře. Ano, toho rychtáře, který od roku 1830
povznášel do té doby zanedbané a zanedbávané Vysočany. Tak tedy Vojtěch Náprstek a Tomáš Jelínek byli
spolužáci
. Již jako studenti se chlapci scházeli na českých vlasteneckých
besedách, zúčastňovali se nejrůznějších vlasteneckých vystoupeních a prožili
spolu i ten slavný rok 1848, ze který byl jeden z aktivních účastníků,
autor „petice k císaři“ Jan Pravoslav Přibík,  zbaven svého místa učitele v Berouně a
roku 1854 nastoupil na nově zřízenou školu ve Vysočanech. Ale Náprstek dopadl
hůře. Jako jeden z vůdčích organizátorů se postavil jako praporečník i na
vídeňské barikády, kam se přeneslo národnostní revoluční hnutí. Ale revoluční
povstání bylo krutě potlačeno a účastníci, pokud byli dopadeni, byli  a pozatýkáni. Vojtěch Náprstek uprchl  do zahraničí, do Ameriky. A tam začal poznávat
svět a jiný život. Nejprve se živil jako dělník - v přístavu, na
plantážích i v dolech a když si nahospodařil něco peněz, začal cestovat.
Poznával americké Indiány, studoval jejich život, kulturu, původní jazyky i
minulost. Sbíral doklady o  jejich životě
a o svých poznatcích psal do odborného tisku. Konal přednášky a seznamoval lidi
celého světa s životem a kulturou amerických Indiánů. Ale to už je jiná
kapitola, která dala vzniknout vybudování muzea z jeho sbírek, které mu
všechny věnoval.

A tak jsme se dostali
při svém putování Prahou a návštěvou domu u Halánků opět do minulosti Prahy 9 a do jejich ulic spjatých se
jménem Václava Krocína z Drahobejle...