Jste zde

Krajiny mého srdce

"Krajiny mého srdce" je název výstavy děl akademického sochaře Čestmíra Hlavinky, která se koná v Galerii 9 od 3. do 26. března 2015.

 

Pro svoji lásku chtěl bych se džbánem jít ….

Akademický sochař Čestmír  Hlavinka absolvoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě, obor sochařství u prof. Kostky a Pribiše, a malbu a grafiku u prof. Millého. Později ještě dva roky stáže na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, obor kerami-ka a porcelán u prof. Eckerta.
 

V letech 1960 - 1990 se věnoval převážně monumentálnímu sochařství a keramice, později hlavně malbě. Jeho tvorbu silně ovlivnil pobyt ve Švýcarsku v le-tech 1968 – 69. Řadu kamenných plastik realizoval v ostravském a karvinském regionu. V Hodoníně a v Praze realizoval keramické reliéfy.

Samostatně vystavoval v Praze, ve Zlíně, ve švýcarském Bernu a Arau a ve slovinské Ljubljani; účastnil se dlouhé řady společných výstav.
Jeho dílo je zastoupeno ve státních sbírkách v ČR a na Slovensku a v řadě oblastních galeriích, dále v soukromých sbírkách ve Švýcar-sku, Německu, Rakousku, Itálii, Norsku, Polsku a USA.
Byl členem nejstaršího čs. spolku JUV (Jednota umělců výtvarných), jehož byl i předsedou.
 

www.cestmirhlavinka.cz

 

Pro svoji lásku chtěl bych se džbánem jít ….

Čestmíra Hlavinku znám od jeho učňovských let, kdy jsme byli oba učni Slavkovského porcelánu. Byl veselý, vtipný, dovedl zazpívat – byl chlapcem ze Zlína. Jako „Lev“ se dovedl tvářit dokonale kavalírsky, potřásal svojí kudrnatou hřívou. Později jsem se s Česťou setkala při zkouškách na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde byl na stáži u prof. Eckerta.

V Praze existoval Slovácký krúžek, který v roce 1896 založili mládenci z Moravy – studenti Akademie výtvarných umění. Koho jsem tam neob-jevila? „Lva“ Čestmíra. Do Slováckého krúžku se chodí tak dlouho, dokud tam samostatně dojdete. Česťa nikdy nevynechal a nevynechal ani Strážnické slavnosti ve Strážnici, kde jsem ho potkávala rozjásaného, vždy v dobré náladě a chtivého, aby mu nic neuniklo.

Nechci opomenout ani cesty za uměním – Řecko, Itálii. Všechno, co po-znával, si natrvalo vrýval do své malířské paměti. Přírodní krásy, modré moře, ale i chuť dobrého vína, slunce. Slunce, které tak moc miloval.

Česťa svoji životní pouť mezi námi skončil, ale jako bych ho nadále viděla, jak tančí. Takový kluk plný temperamentu a pohody. Uměl si svůj život prožít naplno.
 

Každý umělec se svou tvorbou dává veřejnosti, neboť odkrývá to, co no-sí v duši, v srdci, co je mu blízké - někdy i to, co by chtěl skrýt. Česťa měl zvláštní cit i vůli najít to, co chtěl vidět a zažít na vlastní kůži. Proto se v jeho tvorbě nachází všechno, co prožil.

Zavzpomínala O.H.