Krizové řízení, obecné zásady chování občanů při krizové situaci
Referent krizového řízení - Ing. Alexander Dellamária (tel. 283 091 283)
Kancelář starosty a tajemníka plní na úseku krizového řízení tyto hlavní úkoly:
Zajišťuje připravenost Městské části Praha 9 na mimořádné události a podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva
Zajišťuje varování obyvatelstva a osob nacházejících se na území Městské části Praha 9 před hrozícím nebezpečím při provádění záchranných a likvidačních prací
Organizuje v dohodě s velitelem zásahu hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy evakuaci obyvatelstva a osob z ohroženého území Městské části Praha 9
Organizuje činnost Městské části Praha 9 v podmínkách ukrytí a nouzového přežití obyvatelstva Městské části Praha 9
Zpracovává krizový plán Městské části Praha 9 a jeho příloh dle platných zákonů, vyhlášek a nařízení pro krizové plánování a řízení
Plní stanovené úkoly vyplývající z Vyhlášky čís. 55 / 2000 Sb., hlavního města Prahy v přenesené působnosti dle STATUTU hlavního města Prahy,
Běžné krizové situace malého rozsahu ( lokální ) - dopravní nehody, požáry apod. jsou řešeny příslušnými složkami Integrovaného záchranného systému hlavního města Prahy ( Hasičský záchranný sbor - tel. 150, Záchranná služba hlavního města Prahy - tel. 155, Policie ČR - tel. 158, Městská policie hlavního města Prahy - tel. 156.)
Obecné zásady chování občanů při krizové situaci:
Je - li občan svědkem vzniku mimořádné události je povinen předat informaci o ní co nejdříve složkám Integrovaného záchranného systému hlavního města Prahy
Snažit se jednat v klidu s rozvahou a bez paniky
Nejdříve chránit vlastní život a zdraví, pak svůj majetek
Pomáhat starým, nemocným lidem, invalidům, dětem, sousedům, svému nejbližšímu okolí
Nepodceňovat riziko vzniklé situace, dodržovat doporučené pokyny záchranářů
Zbytečně netelefonovat, telefonní síť v krizových situacích potřebují záchranáři
Pokud uslyší sirénu, vyhledat ihned úkryt v nejbližší budově, věnovat pozornost sdělovacím prostředkům a pokynů záchranářů
Řídit se pokyny záchranářů, státních orgánů nebo orgánů samosprávy
Nechodit pro dětí do školek a škol - učitelé jsou informování a provádějí opatření na jejich ochranu
Bude - li třeba z jakýchkoliv důvodů pomoc, upozornit na sebe tím, že na kliku bytu ( domu ) nebo z okna pověsí bílý ručník nebo prostěradlo jako znamení pro ochranné složky
Varování a vyrozumění obyvatelstva Městské části Praha 9:
Vyrozumění a varování obyvatelstva při krizových situacích je zabezpečeno sítí akustických a elektronických sirén. Varovný signál - kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin.Signál může být vysílán třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech.
Jsou uzavřeny smlouvy se sdělovacími prostředky k odvysílání zpráv a informací o krizových stavech
Rozhlasovými vozy Policie ČR, Městské policie, Hasičského záchranného sboru.
Ukrytí obyvatelstva:
Kolektivní ochrana obyvatelstva Městské části Praha 9 se zabezpečuje při mimořádných událostech v improvizovaných a stálých tlakově odolných úkrytech
Ukrytí obyvatelstva se bude provádět při ohrožení státu a válečného stavu.
Při vzniku velké průmyslové havárie se ukrytí obyvatelstva provádí pouze v bytech, a to až do doby zahájení evakuace
Evakuace obyvatelstva:
Evakuace obyvatelstva je mezním, ale současně nejúčinnějším opatřením k ochraně obyvatel.
Jejím prvořadým smyslem je včasné vyvedení osob z ohroženého prostoru Městské části Praha 9 a tím uchránit zdraví a životy obyvatel
Bezpečnostní rada spolu se stálou pracovní skupinou krizového štábu Městské části Praha 9 plánuje provést evakuaci v případě nutnosti při povodní,požárech,úniku nebezpečné škodliviny, výbuchu plynu a dalších katastrof a jiných mimořádných události
Evakuace obyvatelstva může probíhat:
pěšky ( na malou vzdálenost, do vyčkávacího prostoru, popřípadě do náhradního ubytování )
vlastními dopravními prostředky
městskými dopravními prostředky ( občané budou informování o nástupních stanicích )
evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace
Evakuační zavazadlo obsahuje:
Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu
Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor
Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti
Přenosné rádio s rezervními bateriemi
Toaletní a hygienické potřeby, léky
Náhradní oděv,obuv,pláštěnku,spací pytel nebo přikrývku
Kapesní nůž,zápalky,svítilnu,šití a další drobnosti
Příklad improvizovaných prostředků pro ochranu osob
PRO OCHRANU DÝCHACÍCH CEST:
Vodou navlhčené roušky ze složeného kapesníku, ručníku nebo utěrky, přiložené k nosu a ústům
Navlhčená buničitá vata, mnohonásobný proložený navlhčený toaletní papír, ubrousek apod.
Je možné - pro zvýšení ochranného účinku - navlhčit roušku do roztoku octa nebo kyseliny octové k ochraně proti čpavku ( amoniaku ), do roztoku jedlé sody k ochraně proti chlóru a oxidu siřičitého.
PRO OCHRANU OSTATNÍCH ČÁSTI TĚLA:
OČI chránit uzavřenými brýlemi ( např. lyžařskými, plaveckými, motoristickými při zaslepení větracích otvorů např. leukoplasti, izolepou )
HLAVU chránit čepici, kloboukem, šálou, přílbou nebo kuklou tak aby byly zakryty vlasy a byly chráněny uší, čelo a krk
RUCE chránit gumovými rukavicemi, koženými rukavicemi nebo omotáním kusem látky
TĚLO chránit oblekem, kombinézou, sakem, kalhotami, kabátem, pláštěm či pláštěnkou, nohavice a rukávy je nutné povázat provázkem, řemínkem apod.
NOHY chránit gumovými holínkami, vysokými botami s návleky nebo omotáním nezakrytých části těla kusem látky
Charakteristika krizového řízení
I. Integrovaný záchranný systém
Abychom plně pochopili institut krizového řízení, je třeba začít s vysvětlením pojmu Integrovaný záchranný systém (IZS):
Legislativní zakotvení IZS je v zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Další podzákonnou normou je vyhláška č. 328/2001 Sb., která upravuje konkrétní činnost složek IZS na místě zásahu.
Základní složky při běžných zásazích, tzv. „všeobecných opatřeních", na svých úrovních fungují samostatně dle vlastních legislativních norem. (Zákon o HZS, zákon o Policii ČR ...)
Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR.
Integrovaným záchranným systémem rozumíme koordinovaný postup těchto složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací, tedy společný postup dvou a více složek tohoto systému při provádění tzv. „společných opatření" na základě zákona 239/2000 Sb. Zde již mohou být do systému zapojeny i tzv. „ostatní složky IZS", jako jsou např. Záchranné výcvikové základny AČR, Český červený kříž, Městská policie, hygienické stanice, veterinární správy a podobně. V podstatě záleží na druhu mimořádné situace a způsobu jejího řešení, jaká složka, či organizace bude využita
II. Krizové řízení
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) nám říká, že „krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností, prováděných v souvislosti s řešením krizové situace".
III. Krizový stav
Hovoříme zde o „krizových situacích". Z hlediska legislativy se jedná o stav, kdy jsou v praktické činnosti orgány krizového řízení a realizují opatření k eliminaci této situace.
Pro potřeby „civilních" krizových situací jsou legislativně upraveny tzv. krizové stavy, vyhlašované buď orgány KŘ, nebo jejich představiteli. Známe tři:
Stav ohrožení státu vyhlašuje dle ústavního zákona č.110/1998 Sb. Parlament ČR na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.
Nouzový stav vyhlašuje taktéž na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb. vláda ČR buď pro celé, nebo část území ČR, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí na dobu 30 ti dnů. Prodloužit jej lze jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.
Stav nebezpečí vyhlašuje dle zákona č. 240/2000 Sb. primátor buď pro celé, nebo část území kraje z důvodu živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody, jsou-li ohroženy lidské životy, zdraví, majetek a životní prostředí a toto ohrožení nelze odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek IZS. Stav nebezpečí se vyhlašuje na dobu nejvýše 30 ti dnů, prodloužit jej lze jen se souhlasem vlády ČR, která jej taktéž může zrušit.
Při vyhlášení jakéhokoli typu krizového stavu mohou být po dobu jeho trvání omezena některá občanská a lidská práva (svoboda pohybu, shromažďování apod.), urychlen legislativní proces aj., aby bylo usnadněn zasahujícím jednotkám IZS a řídícím orgánům proces eliminace krizové situace a zabezpečeny životy a zdraví obyvatelstva, jakož i majetek a ostatní hodnoty.
IV. Orgány krizového řízení
V zákoně 240/2000 Sb. jsou specifikovány práva i povinnosti v oblasti krizového managementu.
V přípravné - plánovací - fázi krizových opatření jsou koordinačními orgány této činnosti Bezpečnostní rady (BR),
Ve fázi provádění krizových opatření, v době krizového stavu, popř. když je o to na základě zákona 239 o IZS předseda příslušné BR při mimořádné situaci požádán, vznikají jako hlavní orgány KŘ krizové štáby(KŠ).
